Téma cestování po Evropě:

Cestování po Evropě mě baví, protože je naprosto jiné než cestování po USA. Proto na mém blogu o cestování najdete reporty z mnoha evropských měst, jako jsou třeba Londýn, Berlín, Vídeň či Řím.

Kolem celého Islandu – 5. část

 22.4.2019 |  cestování |  Petr Loukota

V severní části Islandu je turistických míst o poznání méně než v části jižní, přesto je zde řada známých a hojně navštěvovaných lokalit a několik z nich bylo ještě před námi. V dnešním článku pokračuji s vyprávění o naší cestě po Islandu, které už jsem věnoval předchozí články. Zde je ten první.

Den 8.

Osmý den jsme měli v plánu projet celý poloostrov Snaefellsnes. Teď zpětně musím říct, že jde o nádherné místo, které na Islandu doporučuji navštívit.

Hned první lokalita patří k těm neznámějším – bývá na spoustě pohledů focena spolu s polární září (kterou jsme bohužel neviděli). Jedná se o kopec Kirkjufell, který ční do výšky na okraji Severního ledového oceánu. Toho dne jsme měli krásné, slunečné počasí, ovšem vítr na celém poloostrově je ukrutný. To lze poznat i z fotky níže. Co se focení týče, nehledali jsme žádné zvláštní místo, s kopcem jsme se vyfotili z vyhlídky u silnice. Cesta zpočátku byla nezpevněná a děravá, o to víc mě překvapilo, že u kopce Kirkjufell je asfaltka a také poměrně živo – je tu nemalé městečko, kde je i benzínka, takže jsme i natankovali.

kopec Kirkjufell
Číst celý článek

Kolem celého Islandu – 4. část

 3.2.2019 |  cestování |  Petr Loukota

Den 5.

Minule jsme dojeli až do města Egilsstaðir, a tak právě odtud jsme po další studené noci strávené v kempu ráno vyráželi. Protože jsme chtěli ještě nakoupit, čekali jsme do 10. hodiny dopoledne, než otevře první obchod (věřili byste tomu?). Mezitím jsme alespoň vzali naftu a zajeli omrknout nedaleký vodopád Fardagafoss.

Naší první opravdovou zastávkou toho dne byl ale vodopád Dettifoss. Jak už jsem zmiňoval v předchozích článcích, vzdálenosti se na východě ostrova zvětšovali, a tak jsme jeli dvě hodiny měsíční krajinou nikoho, kde nehrálo ani radio. Na rozdíl od jihovýchodu ostrova zde ale černou zem občas střídaly nízké zelené porosty, a tak krajina působila alespoň troch živě.

Jeli jsme podle navigace, a tak jsme k vodopádu přijeli na pravý břeh řeky, posledních 30 km po otřesné nezpevněné silnici. Dettifoss tu byl krásný a dalo se jít až k němu. Mělo to ale zádrhel – kousek měl být další vodopád, Selfoss. To bychom ale potřebovali být na druhé straně řeky. Sedli jsme tedy do auta a jeli. Trvalo nám to asi hodinu. Na druhé straně byl každopádně mohutný Dettifoss vidět z výšky, byla tam vyhlídka a procházková trasa i k vodopádu Selfoss. Z této strany to bylo turisticky zajímavější.

vodopád Selfoss
Číst celý článek

Kolem celého Islandu – 3. část

 20.1.2019 |  cestování |  Petr Loukota

Po noci strávené v hotelu jsme se ráno po vydatné snídani vydali vstříc dalším islandským dobrodružstvím. Pokud jste nečetli, mrkněte na minulý článek.

Den 3.

Pokračovali jsme směrem na jih po silnici 1 a naší první zastávkou byl termální bazén Seljavallalaug. Na obří parkovací plochu jsme dojeli po nezpevněné cestě a poté šli asi 20 minut proti proudu řeky, kterou jsme nakonec přešli po ztrouchnivělých prknech a zanedlouho byli na místě. Popravdě, toto místo mě zklamalo. Šlo o uměle vytvořený, byť velký bazén. Právě kvůli jeho velikosti se termální voda v něm nedokázala dobře prohřát. Navíc zde bylo plno lidí a přilehlé budovy na převlečení připomínaly spíše ubikaci bezdomovců. Ale našli se i tací, co zde u hlučné řeky stanovali, takže každému dle jeho gusta.

Pokračovali jsme dál a brzy dorazili k jednomu z nejznámějších vodopádů na Islandu, ke kterému jezdí opravdu všichni. Takže tohle místo čeká i vás. :) Turistů je tu hodně, ale na velké ploše před vodopádem Skógafoss se to ztratí. Pokud vám vysvitne sluníčko, uvidíte duhu a budete ji mít i na fotkách. Úžasná podívaná. Navíc se můžete vydat také nad vodopád a obdivovat ho a okolní krajinu z výšky. Čeká vás ale pěkných pár schodů. My se nahoru samozřejmě vydali. Ještě doplním, že parkování je u vodopádu zdarma, nezaplatíte ani korunu.

vodopád Skógafoss
Číst celý článek

Kolem celého Islandu – 2. část

 6.1.2019 |  cestování |  Petr Loukota

V prvním článku jsme doletěli na Island a řekli si snad všechny možné rady a tipy, tak teď konečně pojďme začít cestovat. :)

Den 1.

Naší první zastávkou bylo místo vzdálené autem jen pár minut od letiště. Šlo o Most mezi kontinenty (Bridge between Continents), místo, na kterém se od sebe postupně vzdaluje euroasijská a severoamerická tektonická deska a vy můžete přejít přes most z jedné na druhou. Toto místo bylo sice hezké, ale turistů tu bylo málo, zřejmě proto, že obě desky lze spatřit a dokonce se mezi nimi projít ještě na dalším místě na Islandu. K tomu se ale dostanu.

Krajina v této části Islandu (poloostrov Reykjanes) nás okamžitě dostala – pusto, prázdno, mrtvo, černá země, žádné stromy ani rostliny, žádné kopce, jen kameny, kdesi v dálce oceán, úzké silnice a když vesnice, tak smutná a osamělá. “Tady bych bydlet nechtěl,” říkal jsem si.

Přes městečko Grindavík jsme dorazili až ke křišťálově modrému jezírku Graenavatn, kde na nás znovu dýchla islandská krása a neposkvrněnost přírody, takže jsme udělali pár fotek, vyfotili i bublající Fúlipollur a pak už zaparkovali u Krýsuvík, kde konečně (nebo bohužel) bylo více aut a turistů. Toto místo mi připomnělo Yellowstone. Je tam totiž horká, do žlutá zbarvená země a mnoho bublajících loužiček, takže návštěvníci chodí jen po dřevěných cestičkách. Obzvlášť úplně nahoře se vám naskytne krásný výhled na okolní krajinu.

Krýsuvík
Číst celý článek

Kolem celého Islandu – 1. část

 5.1.2019 |  cestování |  Petr Loukota

Pamatuji si přesně, jak se zrodil ten nápad vydat se v létě na Island. Narazili jsme tehdy na přednášku Island – po stopách horkých pramenů v Praze na Černém mostě, která byla tak zajímavá a praktická, že jsme hned začali zjišťovat další informace z internetu a lákat další lidi, co by vyrazili s námi. Přednášku fakt doporučuji, protože v ní zaznívají i rady a tipy ohledně jídla, přespávání, počasí na Islandu anebo sjízdnosti silnicstránky, Facebook. Mě na Islandu lákala hlavně ta změna, neboť obvykle jezdíme spíš po velkých městech (Londýn, Paříž, …), zatímco Island je totální divočina.

Letenky a vybavení

Nakonec jsme letěli od 30. srpna do 11. září, a to z Prahy do Keflavíku, což je tamní mezinárodní letiště, asi 50 km od hlavního města Reykjavík. Zpáteční letenka od ČSA nás vyšla na cca 8000 Kč včetně zavazadla. Jednalo se tehdy o večerní let, takže na Islandu jsme přistáli pár minut po půlnoci.

Samotné cestě na Island samozřejmě předcházela řada nákupů – trochu lepší stan, ale nic závratného, karimatky, co lze lehce nafouknout, spacák do -3 stupňů, kapesní vařič VAR 2, ešusy a hlavně hromada funkčního oblečení z Decathlonu (trička, mikiny, bundy, boty, …). Vše jsme sháněli co nejlevnější, protože pochybujeme, že někdy budeme znovu takoví blázni a pojedeme na dovolenou pod stan do 5 stupňů nad nulou. :) Jinak potřebujete cestovní pojištění. Žádné vízum třeba není a mobil a internet vám budou fungovat jako v EU. Na Island lze dovážet max. 3 kg potravin na osobu a zakázány jsou potraviny, co by mohly přenést nějakou nemoc, typicky čerstvé maso, mléko, vejce, …

Počasí na Islandu

Už jsem nakousl, že počasí na Islandu je kruté. Na konci srpna zavírají některé kempy, ostatní zavírají v polovině září. Pak už není počasí na kempování. Stejně tak některé silnice mezi ledovci jsou otevřené jen od června do srpna, pak už jsou nesjízdné. To asi mluví za vše. :) Teplota na Islandu je na přelomu srpen / září přes den kolem 10 stupňů, v noci kolem 5. Už jste někdy v takové teplotě stanovali? Na Islandu to máte možnost zažít. :)

Pokud máte pocit, že v Anglii se počasí mění rychle, tak na Islandu je to super super super rychle. V Anglii se počasí promění tak během 20 minut, na Islandu jsou to 2 minuty. V jedné chvíli svítí slunce a za 2 minuty vám na hlavu padají kroupy. A než stačíte cokoliv udělat, už zase svítí. Počítali jsme, že zhruba polovinu dní jsme na Islandu alespoň jednou zmokli. V druhé polovině dovolené se počasí naštěstí trochu umoudřilo. Nejhorší na počasí na Islandu je vítr, který když fouká, je ledový.

Protože kamarád jel na Island pár dní před námi a my letěli ve třech o pár dní později, měli jsme aktuální informace o počasí už doma – prudký déšť a silný vítr, žádné podmínky na kempování. Takové byly vyhlídky. Jinak počasí můžete sledovat na www.weather.is.

Číst celý článek

Podzim v přátelském Slovinsku

 3.11.2018 |  cestování |  Petr Loukota

Letošní podzim jsme se rozhodli strávit ve Slovinsku. Tedy alespoň pár dní. Na konci října jsme si proto vzali pár dnů volna a vyrazili.

Slovinsko je snadno dostupné autem. My jsme jeli z Brna a cesta do naší první zastávky, města Maribor na severu země, netrvala ani pět hodin. Většinu trasy jsme jeli po rakouské dálnici – nezapomeňte si koupit rakouskou a také slovinskou dálniční známku.

Žádné ubytování jsme neměli domluvené předem, vše jsme hledali až na místě přes aplikaci Booking.com vždy v daný podvečer. Díky last minute nabídkám a také končící turistické sezóně jsme byli schopni se dostat i na cenu 900 Kč za pokoj pro dva i se snídaní. Ubytování je tedy ve Slovinsku (alespoň koncem října) v porovnání třeba s Londýnem či Paříží velice levné. Ceny potravin jsou obdobné jako u nás, i když my žili hlavně z vlastních zásob. Benzín stál o trochu víc než u nás – tankovali jsme za 35,60 Kč.

Malebný a klidný Maribor

Maribor je sice druhé největší město Slovinska, přesto na mě působilo velmi klidně. Podobně jako Bern ve Švýcarsku. Jakmile jsme zajeli do podzemních garáží Garažna hiša Center (také na poměry velkých měst malých a klidných), zamířili jsme na asi dvouhodinovou procházku centrem – nejprve jsme se fotili u Františkánského kostela sv. Marie, poté jsme pokračovali k mariborskému hradu a kostelu sv. Jana Křtitele, který stojí naproti tamní univerzitě. Mezi nejzajímavější ovšem v Mariboru patří hlavní náměstí (Glavni trg), na kterém se nachází radnice a vysoký morový sloup. To leží už jen pár kroků od nábřeží řeky Drávy, přes kterou vede starý most vybudovaný za Rakouska-Uherska, a také Staré trty – nejstaršího vinného keře na světě. U toho se určitě zastavte, vždyť Maribor je proslulý právě svým vinařstvím.

Maribor

Číst celý článek

Německé zámky Neuschwanstein a Linderhof

 23.7.2018 |  cestování |  Petr Loukota

Rozhodli jsme se využít červencový prodloužený víkend pro další cestování a tentokrát jsme vyrazili do Německa na zámky Neuschwanstein a Linderhof. Především ten první je celosvětově známý a turisty hojně navštěvovaný. V tomto článku vám jako vždy napíši, jak jsme se měli, a dám vám pár tipů, které vám snad pomohou při vaší vlastní návštěvě. :)

Cesta z Prahy trvá přes 5 hodin

Příprava na tento dvoudenní výlet byla jednoduchá – nakoupili jsme trochu jídla, něco k pití, sehnali jsme německou ekologickou známku (je třeba, pokud budete v Německu projíždět některými městy) a mohlo se vyrazit. Cesta z Prahy až k Neuschwansteinu trvá zhruba pět a půl hodiny a většinu cesty pojedete po dálnici.

Když jsme se konečně začali blížit k zámku, kolem silnice bylo spousta zeleně, dobytku a hlavně podhorských chaloupek a hotýlků, které doplňovaly vysoké kopce a hory před námi. Zanedlouho jsme se ocitli na dlouhé silnici vedoucí až k parkovišti pro turisty a zámek Neuschwanstein se nám konečně zjevil v plné kráse. Byl na jednom z kopců a odtud působil pěkně male.

Na prohlídku zámku si počkáte několik hodin

Parkoviště stojí 6 Eur. Poblíž něj jsou záchody, turistické informace a samozřejmě pokladny, ve kterých si lze zakoupit prohlídky zámků. My jsme původně chtěli vidět uvnitř jak Neuschwanstein, tak i protilehlý zámek Hohenschwangau, ale protože už bylo po poledni a nejbližší prohlídka byl až za tři hodiny, nestihli bychom se už v tento den dostat z jednoho zámku do druhého dřív, než zavře. Proto jsme nakonec šli pouze do Neuschwansteinu. Na výběr máte z prohlídky s průvodcem v angličtině či němčině, anebo audio průvodce v mnoha dalších jazycích včetně češtiny. My si vzali právě audio průvodce. Mimochodem ve frontě na lístky jsme čekali zhruba půl hodiny.

Nakonec musím říct, že vůbec nevadilo, že jsme před prohlídkou zámku měli tolik času. Stihli jsme totiž vše ostatní. Zašli jsme se podívat k zámku Hohenschwangau, kde jsem byl hrozně rád, že vstupenky už nebyly. Zámek zevnitř jsem tedy neviděl, ale z venku na mě nepůsobil jako něco, za co bych chtěl utratit 13 Eur, byť vidět zdarma jeho okolí určitě mohu doporučit. S těmi 13 eury za vstup do Neuschwansteinu se to určitě nedá srovnat. Neuschwanstein je naopak nejkrásnější zámek ever, ale to bych předbíhal.

Neuschwanstein z mostu Marienbrücke

Číst celý článek

V Paříži na vlastní pěst – Vítězný oblouk, Louvre, Notre-Dame a noční plavba po Seině

 22.7.2018 |  osobní rozvoj |  Petr Loukota

V minulém článku jsem psal o naší návštěvě Paříže a v tomto článku bych vyprávění rád dokončil. Pokud jste první článek nečetli, určitě do něj mrkněte – psal jsem o tom, kolik stojí ubytování a jídlo, jak si udělat levné jízdenky na MHD a také jsem popisoval naše zážitky od baziliky Sacré Coeur a Eiffelovy věže.

Po Champs-Élysées od Vítězného oblouku až k Louvre

Třetí den ráno jsme se vydali metrem k Vítěznému oblouku. Vylezli jsme přímo pod ním, a protože bylo zataženo a z minulého dne jsme měli ještě mokré oblečení, byla nám trochu zima. Takhle brzy ráno nebylo u Vítězného oblouku mnoho turistů, takže jsme se mohli v klidu vyfotit a o chvíli později pokračovat dolů po Champs-Élysées.

K Louvre je to poměrně daleko, ale cesta širokou ulicí plnou obchodů nejznámějších značek utíká docela rychle. Cestou jsme se chtěli stavit ještě u Elysejského paláce (sídla francouzského prezidenta), ale jelikož tam prezident zrovna měl nějakou návštěvu, palác byl v okruhu několika bloků obehnaný policii. Nezbylo nám, než návštěvu nechat na další dny. Zamířili jsme tedy kolem Velkého a Malého paláce (Grand a Petit Palace) k Mostu Alexandra III. a poté kolem vody až na Náměstí svornosti. Říká se, že Most Alexandra III. patří zřejmě kvůli svým sochám mezi k nejhezčím v Paříži, mně to tak ale nepřipadalo – kromě toho, že byla vidět špička Eiffelovy věže, mi nepřipadal ničím významný. I ostatní zmíněná místa jsme jen prošli a dlouho se nezdržovali.

Vítězný oblouk

Kousek od Louvre už na nás čekal parčík s mnoha stromy a fontánami, u jedné z nichž jsme si sedli a chvíli si odpočinuli. Přibližně v poledne jsme si stoupli do fronty, která mizela uvnitř prosklené pyramidy, kterou si nemůžete splést s ničím na světě. Fronta to byla teprve na bezpečnostní prohlídku, nicméně nezdržela nás víc než 15 minut. Ani se vstupenkami to nebylo hrozné – dole v pyramidě je spousta samoobslužných automatů, takže to jde opravdu rychle. Před vstupem do některého z vchodů do galerie se ještě stavte na informacích a vezměte si mapku, ať se uvnitř neztratíte. I když vám ručím za to, že se ztratíte i tak. :) Číst celý článek

V Paříži na vlastní pěst – Montmartre a Eiffelova věž

 21.7.2018 |  cestování |  Petr Loukota

Poprvé jsem byl v Paříži, když mi bylo 16. Šlo tehdy o poznávací zájezd, ze kterého mi nejvíce utkvělo v hlavě, že se hodně spěchalo, abychom za tři dny viděli vše. Z toho jsem nabyl dojmu, že je Paříž obrovská a nabízí toho k vidění tolik, že se to za tři dny nedá stihnout. Letos v květnu jsme se ale vydali do Paříže na vlastní pěst a já se přesvědčil, že bez cestovky je vše naprosto pohodové, klidné a zážitek tisíckrát lepší. Takže rada číslo 1: nejezděte do Paříže z cestovkou. :)

Letadlem s Air France za hodinu a půl

Pokud se do jednoho z nejromantičtějších měst na světě vydáte na vlastní pěst, můžu vás ubezpečit, že cesta je bezproblémová a zvládne ji každý. Letadlem z Prahy jste v Paříži na letišti Charlese de Gaulla za hodinu a půl. Let je tedy opravdu krátký – kratší než do Londýna, byť na letence shodně píší délku letu 1 hodinu a 50 minut. My jsme letěli s Air France, která má opravdu pohodlná letadla a i na takto krátkém letu dostanete něco k jídlu a pití.

Dojem z Air France bohužel pokazilo jediné, a to, že jsme ani při check-inu na letišti, ani při včasném check-inu on-line při cestě zpět nedostali sedadla vedle sebe. Trochu blbé, když letíte na svatební cestu… Koukal jsem na to jak blázen. Při cestě zpět byla dokonce polovina letadla prázdná, ani tak nám check-in dvě sedadla vedle sebe nedal – i přes to, že jsme oba měli stejnou rezervaci. Naštěstí nám na obou letech vyšli při nástupu do letadla vstříc a sedadla nám vyměnili, ale vyřizovat to a doprošovat se o něco, co je u jiných aerolinek naprosto normální…  Z tohoto důvodu bych s Air France už neletěl.

MHD v Paříži

Po přistání v Paříži nás čekala cesta z letiště do centra. Samozřejmě jsme měli nastudované předem, jak se z letiště nejpohodlněji a nejlevněji dostat.

Paříž má obdobně jako Londýn několik zón dle vzdálenosti od centra. Většina “jízdenek pro turisty” vám umožní se pohybovat pomocí MHD v první až třetí zóně, což je centrum Paříže, ale z letiště nebo do Versailles se nedostanete. My jsme proto volili obdobně jako v Londýně jízdenku Navigo od železničního dopravce, ke které potřebujete fotografii. Ta platí na veškeré dopravní prostředky ve všech pařížských zónách – tudíž jsme na ni jeli i z letiště a později zase znovu na letiště. Takovou jízdenku lze udělat na nejkratší dobu 1 týden (platí od pondělí do neděle) a stojí 28,5 Eur, což je na Paříž výborná cena. Jízdenky pro turisty jsou i dvakrát dražší, byť ano, můžete s nimi získat i menší slevu na vybrané turistické atrakce. Podle nás se to ale nevyplatí.

Eiffelova věž

Ubytování na Montmartre

Montmartre je čtvrť Paříže, ve které se nachází mimo jiné bazilika Sacré Coeur a kabaret Moulin Rouge. My jsme byli ubytovaní jen kousek od metra Pigalle – v hotelu Luxelthe. Ve čtvrti Montmartre jsme tedy trávili poměrně hodně času – hlavně jsme zde chodili na snídaně a večeře.

Připravte se na to, že v Paříži je obecně hodně draho. Za hotel jsme dali v přepočtu 1000 Kč / osoba / noc, a to v ceně nebyla snídaně. Jídlo také není zrovna levná záležitost – nejlépe vycházejí fast foody jako McDonald’s, ale také místní pekárny a menší krámky s potravinami. Jen o něco vyšší ceny než u nás jsou i ve větších supermarketech a řetězcích. Pokud si s těmito možnostmi nevystačíte, pak např. za hot dog, kousek pizzy, bagetu či palačinku zaplatíte několikanásobně víc než v Česku. My jsme stravování hodně střídali, takže jsme za těch 5 dní vyzkoušeli snad všechno – doporučujeme vyzkoušet čerstvé bagety nebo u Eiffelovky palačinky naslano. :) Číst celý článek

Lucembursko a německý Eltz Castle

 20.4.2018 |  cestování |  Petr Loukota

O tom, že jsme autem projeli celé Nizozemsko a Belgii už jsem psal. Dnes vám tedy povyprávím ještě o poslední zemi, kterou jsme během stejné dovolené navštívili – o Lucembursku. Do něj jsme se vydali hned ráno z ubytování poblíž Bruselu. Cesta po dálnici trvala dvě tři hodiny a nebyla ničím výjimečná. Nebylo to zkrátka Švýcarsko, kde i podél dálnice obdivujete hory a jezera.

Lucemburk – klidné město s výhledem do údolí

Po příjezdu do města na nás čekalo sluníčko a klidné předměstí. Trochu mi to připomnělo Bern. Na druhou stranu jsme se dostali do dopravní zácpy, takže až tak klidné tohle město zřejmě není. Po asi půl hodině jsme se ale přece jen dostali do podzemních garáží Saint-Esprit a zaparkovali. Měli jsme štěstí, že jsme přijeli kolem půl jedenácté dopoledne. Při našem odjezdu cca v půl druhé odpoledne už bylo parkoviště plné a auta do něj stála frontu.

Největší překvapení na nás čekalo, když jsme vyšli z podzemních garáží a naskytl se nám krásný výhled na město, které se roztahovalo v údolí pod námi. Věděl jsem, že Lucemburk leží v údolí, ale takhle jsem to nečekal. Představoval jsem si, že v údolí budeme i my a kolem budou kopce. Ale ne, turisticky zajímavá místa v hlavním městě Lucemburska se nacházejí ve výše položené části města. Vyfotili jsme se a vydali se do centra.

Naše první kroky směřovaly kolem jakéhosi kostela až na náměstí Place Guillaume. Ta turisty láká na jezdeckou sochu Viléma II., jejíž okolí dokreslují všemi barvami zářící kytice. Tentokrát byla ale socha obestavěná lešením, staveništěm a při snaze něco vyfotit mě div nepřejel bagr. Škoda. I tak jsme pokračovali na opačnou stranu náměstí, kde nám v turistickém centru zdarma poradili, co musíme vidět.

Už zajímavější bylo dle mého náměstí Place de la Constitution. Na něm stojící místní monument je sice zajímavý, ale vzhledem k velkému parkovišti je kolem spousta aut. Proto mě více zaujal výhled na Adolfův most (Pont Adolphe), který je zřejmě nejznámějším místem v Lucemburku. Určitě se na něj jděte podívat.

Lucemburk – Adolfův most

Číst celý článek

Mohly by vás zajímat také další články

Neodcházejte! Na další straně jsou také zajímavé články.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

marian dne 28.2.2019 k článku Los Angeles je o Hollywoodu

Zaujimave, chystame sa do Californie, vratane 2 noci v L.A. Tak som zvedavy co stihneme. Nerobim si velke nadeje, od L.A. nemam ziadne velke ocakavania, beriem to skor ako letiste kam priletime a odkial vyrazime na cesty:-)

Petr Loukota dne 15.7.2018 k článku Návštěva Warner Bros. studií aneb Tři hodiny ve světě Harryho Pottera

Dobrý den, lístky je možné zakoupit přímo na oficiálních webových stránkách. :)

Jana Kosařova dne 13.7.2018 k článku Návštěva Warner Bros. studií aneb Tři hodiny ve světě Harryho Pottera

Dobrý den, prosím vás o radu, kde je možné dopředu zakoupit lístky do studii Warner Bros. na prohlídku Harryho Pottera? Nevíme kde zakoupit. Děkuji. Jana K.

Marek dne 3.2.2018 k článku Řím – město plné historie, ale i chaosu

Super článek, Řím je opravdu úžasné město. V létě jsem ho navštivil a musím říct, že mě velmi nadchlo. Byli jsme pouze na 3 dny, pak jsme cestovali ještě do Neaopole, ale i za 3 dny se dají zvládnout skoro všechny památky pěšky a ani se moc nenachodíte :). Jinak doporučuji vstupy do památek zakoupit online předem, ať nečekáte zbytečně velké fronty.

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, česky nevím, ale našel jsem alespoň francouzskou výslovnost. :)

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Skvělé, díky moc za super článek! :)

Peter dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Čítam, že nepoznáte nikoho, kto bol na dne Canyonu, tak pripájam link na článok, ktorý som nedávno napísal. Boli sme v Canyone pred necelými 2 mesiacmi a dal som to dole a späť behom jedného dňa. Takže ak by to niekto chcel skúsiť, tu je pár rád.

svacina.vladimir dne 16.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den. Nikde nemohu najít, jak se to správně řekne česky: “Aiguille du Midi.” Děkuji za odpověď. Zdraví, Svačina