blog.petrloukota.cz

Blog o cestování po Evropě i USA

Petr Loukota
Ahoj, vítejte na mém blogu o cestování.
Najdete zde články, ve kterých snad naleznete inspiraci nebo zavzpomínáte na své vlastní cesty.
16. 8. 2017 cestování 5 minut čtení

Konečně se dostávám k nejzajímavějšímu národnímu parku, který jsme v USA navštívili. Těžko říct, proč ve mně zrovna Yellowstone zanechal takové vzpomínky. Možná je to tím, že po mnoha národních parcích, ve kterých panuje horké slunečné počasí a všude kolem je písek, byl Yellowstone něco úplně jiného. Teplota vzduchu s naším příjezdem na sever klesla o 15 stupňů a my poprvé potřebovali vytáhnout mikiny. Šlo ale také o onu jedinečnou pestrobarevnost, kterou Yellowstone oplývá, a samozřejmě hromadu gejzírů a doutnajících děr, ze kterých jde jasně cítit síra. Příležitost zažít něco takového člověk prostě nemá každý den.

Ubytování kolem Yellowstonu bývají plná

Jedna z nepříjemných věcí, které k Yellowstonu patří, je fakt, že je strašně daleko. Pokud poletíte na západ USA, ať už do San Francisca či do LA, pravděpodobně na tento národní park stejně jako mnoho dalších turistů nebudete mít čas. Zřejmě dojedete jen k Monument Valley a odtamtud už se budete vracet na západní pobřeží. Abyste si mohli dovolit jet až na server, potřebujete k tomu hned několik dní navíc. My do Yellowstonu jeli zhruba den a půl s tím, že nás cesta vedla přes Salt Lake City a také tři nové státy – Wyoming, Idaho a Montana. Zpět k pobřeží to pak bylo ještě horší, cesta trvala asi dva dny, ovšem vzali jsme to přes Yosemite Nation Park a Sequoia Nation Park. O těch ale zase příště.

Druhou odlišností oproti ostatním parkům je to, že u Yellowstonu je na poslední chvíli nemožné sehnat ubytování. Alespoň nám se to den předem nepodařilo, a tak jsme byli nuceni celý park projet až na sever a ubytovat se ve městě Gardiner. Vzpomínám si na to jako dnes. Jeli jsme krajinou, většinou lesem. Už se stmívalo, přesto jsme stále potkávali auta. Zanedlouho se na obloze objevil obrovský měsíc a my do města přijeli až za tmy. Cestou jsme ale (a ne naposled) viděli u silnice několik bizonů. Přestože v průvodci píší, že se od tohoto mohutného zvířete máte držet alespoň 100m, lidé si ho na mnohem kratší vzdálenost fotili. To jsme následující den udělali také. Přiznám se, že mít bizona pět metrů od auta a později kolem něj dokonce jít, není zrovna nejpříjemnější. :)

Mammoth Hot Springs

Nádherné gejzíry a vodopády

Jak už jsem zmínil, Yellowstone je nádherný park, který rozhodně stojí za vaši návštěvu. Pokud můžete, pobyt v USA si prodlužte a absolvujte i onu dlouhou cestu, nebudete litovat. My jsme na Yellowstone měli pouze jeden den, což musím přiznat, nebylo mnoho. Rozhodně v něm můžete být déle.

Jako první jsme se vypravili na místo zvané Mammoth Hot Springs, které se nacházelo kousek od našeho ubytování. Tehdy jsme poprvé spatřili pestrobarevné kopce, zem zářící šedou, bílou, modrou a oranžovou a absolvovali asi půlhodinovou procházku po dřevěných lávkách, které jsou v Yellowstonu běžné. Půda je totiž horká, sálá z ní teplo a z mnoha gejzírů vystřikuje voda. Myslím, že fotka výše v tomto případě poví víc než tisíc slov. Já už k dokreslení atmosféry doplním pouze neustávající zápach síry, který vás v Yellowstonu bude provázet na mnoha místech.

Yellowstone ale není pouze o gejzírech, byť ano, patří k těm nejzajímavějším atrakcím parku. My jsme se cestou k nejznámějšímu gejzíru zvanému Old Faithful zastavili ještě u vodopádů, kde lze navštívit hned několik vyhlídek. Vidět můžete jak Lower Falls, tak Upper Falls a zavítat také na nedaleké vyhlídky – Grand View, Inspiration Point či Artist Point. Mě osobně pohled na Grand Canyon of Yellowstone uchvátil. Známí mě pak podezřívali, že jsem v žádné Americe nebyl a fotil se u tapety někde u fotografa. Posuďte sami. :)

Grand Canyon of Yellowstone

Toho dne jsme absolvovali ještě další výpravu po dřevěných lávkách, které nás postupně provedly kolem aktivních gejzírů, různobarevné země, bublající vody i obrovského gejzíru, z něhož se doslova kouřilo na všechny strany. Po tomto výletě byl už skoro večer a my museli spěchat na hotel, tentokrát ve městě Livingston. To nejlepší jsme si tedy nechali na další den.

Old Faithful – nejznámější gejzír na světě

Když jsem se zmiňoval o nevýhodách Yellowstonu, tedy je moc daleko a blbě se shání ubytování, musím zmínit také významnou výhodu. Pokud už se do něj vypravíte, to nejdůležitější určitě uvidíte. Old Faithful je totiž nejen nejznámější atrakcí Yellowstonu, ale patří také k nejznámějším gejzírům světa. Voda z tohoto gejzíru tryská v průměru 44 metrů vysoko, což je opravdu dost. A to nejlepší je, že gejzír je aktivní každých 45 až 125 minut, takže si stačí počkat a máte o zážitek postaráno.

My jsme si samozřejmě počkali. Když jsme přijeli, lidí na obrovských dřevěných lávkách kolem gejzíru bylo málo. Brzy se ale začali hromadit a kolem prošel také jeden ze správců parku informující o předpovědi, za jak dlouho se podívané dočkáme. Když se konečně objevila první voda vychrlená ze země, lidí už byly stovky. Gejzír své představení předvádí při nejlepším jen pár minut, takže jsme se snažili si užít každý okamžik. I když voda dosahuje ohromné výšky, z dálky, ze které se díváte, vám to ani nepřijde. Blíž vás ale bohužel pustit nemohou.

V našem případě jsme na atrakci Old Faithful čekali přibližně hodinu. Dlouho jsme se rozmýšleli, zda se mezitím máme vydat na další pěší túru po dřevěných lávkách, která začíná právě u gejzíru Old Faithful, nakonec jsme ale vyčkali na konec. Poté už procházce až k úžasně barevnému Morning Glory Pool nic nebránilo. Cestou se nám naskytl pohled na nádherné barevné planiny a procházeli jsme také kolem několika gejzírů, které nám byly tak blízko, až na nás dopadala voda. Byl to nezapomenutelný zážitek. A nezapomenutelné bylo také Morning Glory Pool, které doslova září všemi barvami.

Morning Glory Pool

Srážka s bizonem

Myslím, že opakovat, jak je Yellowstone krásný, není zapotřebí. Místo toho ještě zmíním onu osobní srážku s bizonem, která se odehrála právě při cestě od Morning Glory Pool. Tou dobou bylo po dešti, který nás přinutil na sebe navléct pláštěnky, a my spolu s dalšími lidmi, kteří se na větším prostoru snadno ztratili, vykračovali po asfaltové cestě. Najednou jsme uviděli dva správce parku, oba na nás křičeli, ať jdeme rychleji, nezastavujeme se a díváme se jen před sebe. Prvně jsem nechápal proč, ale o chvíli později mi to došlo. Obrovského bizona ležícího na trávě vedle cesty si prostě nešlo nevšimnout. :)

Komentáře

Žádný komentář.

Napište komentář

Zzobrazí se po schválení.