Když jsme se ráno za oblačného počasí rozloučili s Atlantským oceánem, pokračovali jsme v našem cestování po USA a vydali se do Filadelfie. Cesta z Atlantic City netrvala dlouho, zabrala nám jen asi dvě tři hodiny. Celou dobu bylo zamračeno, naštěstí než jsme zaparkovali, udělalo se hezky.
Do Filadelfie jsme přijížděli přes Benjamin Franklin Bridge a po chvíli se ocitli někde poblíž zvonu Svobody. Najít místo k zaparkování však bylo nemožné, a tak jsme zamířili k Philadelphia Museum of Art. A pak zase zpět. A znovu. Jezdili jsme dokola tak dlouho, než nás zastavila policie. :)
Bylo to jako v Need for Speed: Most wanted. Za námi začal houkat obří policejní vůz s blikajícími majáčky. Zastavili jsme tedy na kraji silnice a počkali, než k nám policajt přijde. Rozhovor začínal nějak takhle:
On: „Are you OK?“
Já: „Yes.“
On:“ Are you lost?“
Já: „Yes.“
Následně nám vysvětlil, kde můžeme zaparkovat. Na závěr jsem se ještě omluvil za naši „zběsilou jízdu“ a vypravili jsme se do jedné z ulic. Tím to ale neskončilo. Zaparkovali jsme u něčeho, co vypadalo jako hydrant, a vydali se na obchůzku, jestli je potřeba zaplatit za parkování, případně jak a kde. Ušli jsme asi dvacet metrů a vtom už u našeho auta stál policajt a policistka a dávali nám pokutu. Doběhl jsem za nimi, ale jakákoliv snaha o vysvětlení byla marná, zvlášť když jsme si spletli hydrant s hnusnou železnou mašinou na zakoupení parkovacího lístku (stalo se vám to někdy?). Dostali jsme tedy pokutu cca 32 USD, která nám zajistila celodenní parkování (mimochodem celodenní parkování v centru Bostonu nás vyšlo dráž, takže pokuta byla vlastně výhra) a konečně se mohli vydat na prohlídku Filadelfie.
Za zmínku ještě stojí, že po odchodu policie za námi přišel nějaký místní (vypadal jako Morgan Freeman), a řekl, že jsme pokutu dostat neměli, když jsme „policii přistihli při činu“, a ochotně se nabídl, že vše zařídí. Zavolal na číslo uvedené na ticketu a pak nám na sebe dal kontakt a instrukce, že máme vše vysvětlit v autopůjčovně. No, nebudu vás napínat, pokutu jsme stejně zaplatili. :)
jsem další detektivku od norského spisovatele Joa Nesbøho a opět mám potřebu světu říct, jak se mi to líbilo. Jde tentokrát už o devátý díl série s kriminalistou Harrym Holem nazvaný Přízrak, který u nás vyšel loni na podzim a čtenáře znovu zavede do centra klidného města Osla.
Levharta jsem si koupil už po jeho vydání, ale se čtením jsem počkal rok – asi proto, aby pauza mezi ním a další knihou 
Rozhodl jsem se odměnit se novým telefonem. Dlouho jsem nevěděl, jestli opravdu chci Windows Phone, a tak jsem běhal po obchodech a osahával. Nakonec jsem se pro něj rozhodl a jsem spokojený.
Problém většiny dnešních lidí je v tom, že si neumějí užívat života. Kolikrát jste lidi slyšeli říkat: