Když jsme se ráno za oblačného počasí rozloučili s Atlantským oceánem, pokračovali jsme v našem cestování po USA a vydali se do Filadelfie. Cesta z Atlantic City netrvala dlouho, zabrala nám jen asi dvě tři hodiny. Celou dobu bylo zamračeno, naštěstí než jsme zaparkovali, udělalo se hezky.
Do Filadelfie jsme přijížděli přes Benjamin Franklin Bridge a po chvíli se ocitli někde poblíž zvonu Svobody. Najít místo k zaparkování však bylo nemožné, a tak jsme zamířili k Philadelphia Museum of Art. A pak zase zpět. A znovu. Jezdili jsme dokola tak dlouho, než nás zastavila policie. :)
Bylo to jako v Need for Speed: Most wanted. Za námi začal houkat obří policejní vůz s blikajícími majáčky. Zastavili jsme tedy na kraji silnice a počkali, než k nám policajt přijde. Rozhovor začínal nějak takhle:
On: „Are you OK?“
Já: „Yes.“
On:“ Are you lost?“
Já: „Yes.“
Následně nám vysvětlil, kde můžeme zaparkovat. Na závěr jsem se ještě omluvil za naši „zběsilou jízdu“ a vypravili jsme se do jedné z ulic. Tím to ale neskončilo. Zaparkovali jsme u něčeho, co vypadalo jako hydrant, a vydali se na obchůzku, jestli je potřeba zaplatit za parkování, případně jak a kde. Ušli jsme asi dvacet metrů a vtom už u našeho auta stál policajt a policistka a dávali nám pokutu. Doběhl jsem za nimi, ale jakákoliv snaha o vysvětlení byla marná, zvlášť když jsme si spletli hydrant s hnusnou železnou mašinou na zakoupení parkovacího lístku (stalo se vám to někdy?). Dostali jsme tedy pokutu cca 32 USD, která nám zajistila celodenní parkování (mimochodem celodenní parkování v centru Bostonu nás vyšlo dráž, takže pokuta byla vlastně výhra) a konečně se mohli vydat na prohlídku Filadelfie.
Za zmínku ještě stojí, že po odchodu policie za námi přišel nějaký místní (vypadal jako Morgan Freeman), a řekl, že jsme pokutu dostat neměli, když jsme „policii přistihli při činu“, a ochotně se nabídl, že vše zařídí. Zavolal na číslo uvedené na ticketu a pak nám na sebe dal kontakt a instrukce, že máme vše vysvětlit v autopůjčovně. No, nebudu vás napínat, pokutu jsme stejně zaplatili. :)
Co se týče Filadelfie, prohlídka města vám zabere jen pár hodin – my jsme tam strávili zhruba tři až čtyři hodiny a viděli jsme, co jsme vidět chtěli. Filadelfie má dvě turisticky atraktivní části – jedna začíná někde u Love Park a táhne se až k Philadelphia Museum of Art, kde jsou Rockyho schody a Rockyho socha (film Rocky znáte, ne?), a druhá se nachází v okolí zvonu Svobody. My jsme začínali v té první zmíněné lokalitě, takže jsme se od fontány Swann Memorial Fountain vydali směrem k Filadelfskému muzeu umění. Tato část města mi připadala nejzajímavější, protože jsem se mohl vyfotit u Rocky Statue a vyběhnout si Rocky Steps, kde se mi pak od muzea naskytl krásný výhled na Filadelfii. A mám odtud ještě jeden příjemný zážitek – potkal jsem zde skupinku mladých Američanů (vzájemně jsme se fotili), na které jsem o dva dny později náhodou narazil i v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washington D.C. Aneb některé věci nenaplánujete. :)
Když jsme měli dostatek fotek, vydali jsme se do druhé části města k Liberty Bell. Vrátili jsme se tedy k Swann Memorial Fountain a pokračovali ještě kousek dál k parku Love Park, kde je také fontána a velké srdce, od kterého je viděl právě až k Philadelphia Museum of Art. Odtud jsme šli dál na východ, až jsme se asi po dvaceti minutách ocitli poblíž Independent Hall na oranžově zbarveném prostranství, kde jsme absolvovali bezpečnostní prohlídku a poté si konečně prohlédli zvon Svobody. Cestou jsme narazili také na Ride the Ducks, což jsou auta určená pro prohlídku města, která jak jezdí po souši, tak plují po řece.
Protože i v této části Filadelfie bylo na co koukat, obešli jsme celý prostor až k National Contitution Center a i zde nafotili několik fotek. Teprve poté jsme se vydali zpět k autu, kde jsme si za pomoci navigace našli ubytování poblíž filadelfského letiště a vyrazili vstříc odpočinku.