Nevím proč mám zvláštní blok, co se týče měst, ve kterých se mluví německy. Ve Vídni jsem byl už dvakrát a stejně mám pocit, že se tam pořádně nevyznám. Jakoby mi to znemožňovala němčina, ale například Berlín si pamatuji lépe a v Budapešti jsem s maďarštinou, která je ještě nesrozumitelnější, také problém neměl. Nevím. Ve Vídni jsem byl každopádně v říjnu 2014 a chci dnes napsat o pár místech, které jsme navštívili.

budova parlamentu

Samozřejmě jsme z Brna jeli se Student Agency, který cestu zvládá levně asi za dvě hodiny. Už v 8 ráno jsme tak byli na místě a mohli se rovnou vydat do moderní části města, jejíž hlavní chloubou je Dunajská věž. My jsme ale první den neměli úplně nejlepší počasí, proto jsme to riskli a vrátili se sem až v neděli. A dobře jsme udělali. Toho dne svítilo sluníčko, takže jsme měli krásný výhled na Dunaj i město. V sobotu jsme namísto toho zamířili do historické části města, kde na nás čekala radnice, národní divadlo, budova parlamentu, náměstí hrdinů a ku příkladu katedrála sv. Štěpána. I sem jsme se ale kvůli lepšímu počasí vrátili druhý den. Pokračovat ve čtení

Loni v červenci jsme se vydali do Budapeště. Spousta lidí mi říkalo, jak je toto město nedoceněné, a já teď mohu potvrdit, že je to pravda. Budapešť se mi líbila natolik, že jsem jednu dobu v legraci říkal, že tam jednou vezmu svou manželku na líbánky.

V hlavním městě Maďarska jsme strávili celý víkend a tento článek shrnuje nejzajímavější místa, která jsme navštívili.

Do Budapeště jezdí z Brna Student Agency. My jsme si vybrali noční spoj, takže jsme na místě byli v 6 hodin ráno. Město se teprve probouzelo a my se vydali od autobusového nádraží k Náměstí hrdinů. To byla první chyba – není to zrovna kousek a zbytečně jsme se unavili hned po ránu. Jeďte metrem.

Ačkoliv Náměstí hrdinů některým připadá moc velké na to, jak je holé, já ho mám s Budapeští neodlučitelně spojené a moc se mi líbilo. Prostor je opravdu nezvykle velký a právě v tom je jedinečný.

Od náměstí se až k Dunaji táhne Andrássyho třída. Pod ní jezdí nejstarší budapešťské metro, které jsme vyzkoušeli druhý den. Zde vás obklopí staré stanice metra, staré vagóny, stará hlášení… I to byl skvělý zážitek. Pokračovat ve čtení

V září 2014 jsem byl v Oslu. To asi víte, protože jsem už dříve psal o tom, jak jsem putoval po stopách Harryho Holea. Dnes vám chci povědět své dojmy z tohoto krásného města, popsat své zážitky a také vám dát pár tipů.

Tak především Oslo je úžasné město. Není jako Budapešť, Vídeň nebo Praha. Je to malé, klidné město, ve kterém se v jednu chvíli procházíte centrem a za pár minut stojíte u moře, koukáte na čirou modrou hladinu, na fjordy, cítíte čerstvý vzduch, sledujete rybáře chytat ryby. Stejně tak v centru sednete na metro, které vás nad zemí vyveze lesem na konečnou k rozhledně. To je prostě Oslo. Nic takového jsem v jiném městě nezažil.

Autobusem z Prahy za 20 hodin, čtyřikrát trajektem

Vraťme se ale na začátek. Do Osla jsme jeli se Student Agency, protože letenky vyšly podstatně dráž. My si koupili zpáteční first minute jízdenku za 1690Kč. Cesta autobusem sice trvá asi 20h, ale má i své výhody. Především uvidíte Kodaň a čtyřikrát se projedete trajektem. My zažili trajekt při svítání, což bylo nádherné, pak dopoledne a při cestě zpět odpoledne a večer, kdy byly velké vlny a loď se houpala jak o život.

Na hranicích se Švédskem jsem také poprvé zažil návštěvu pejska v autobuse. Ještě lepší to bylo při vjezdu do Norska – všechny nás vysadili, nechali nás vytáhnout zavazadla a jednoho týpka si tam nechali.

Do Osla jsme dorazili v pět odpoledne a měli pod mrakem, mírně poprchávalo. To bylo naštěstí jedinkrát, zbylé dny bylo krásné zářijové sluníčko. Po náročné cestě jsme nezvládli nic jiného než se jít ubytovat. Bydleli jsme v Best Western Kampen Apartment Hotel za cca 5000Kč na 5 nocí na osobu. Při ubytování vám na kartě zablokují zálohu cca 3500Kč, kterou vám vrátí, jakmile odjedete (a je vše v pořádku).

Městská radnice

Pokračovat ve čtení