V listopadu jsem se vydal do Košic. Jel jsem tam v rámci mého tehdejšího doktorského studia přednášet na konferenci WIKT. A jako nadšený cestovatel jsem si to samozřejmě užil a těšil se, že poznám město, do kterého bych se bez příležitosti asi jen tak nevypravil.
Jel jsem sám
Předně chci říct, že jsem tentokrát necestoval ani ve dvou, ani ve třech, ani ve čtyřech, ale sám. Nemůžu říct, že bych si to užil víc nebo míň, je to zkrátka úplně jiné. Získáte naprostý pocit svobody, cokoliv se přihodí, musíte řešit, jste sami ve městě, kde nikoho neznáte. Pokud jste to nikdy nezažili, tak rozhodně doporučuji, abyste se někdy někam takhle vypravili.
Do Košic jsem jel z Brna přes noc se Student Agency. Vyjel jsem o půlnoci a v šest ráno byl na místě. Bylo chladné, sychravé počasí, teprve se rozednívalo a město se probouzelo. Stál jsem na autobusovém nádraží a nevěděl, kudy kam. Prošel jsem podél nádraží až k parku, kterým vedla cesta do města. Zanedlouho jsem se ocitl na můstku, za kterým už se rozkládalo centrum. Zde jsem se zastavil a pozoroval, jak lidé začínají chodit do školy, do práce. Bylo to úžasné.
Malé město s krásným náměstím
Košice mají moc pěkné náměstí. Škoda jen, že mimo něj v okolí nic moc významného není, takže těžko budete vážit tak dlouhou cestu. Na náměstí se nachází největší kostel na Slovensku, také Urbanova věž, Stará radnice, Státní divadlo a další památky. Náměstí můžete obejít kolem dokola, přičemž z nádraží přijdete takovou užší ulicí a ocitnete se přímo v srdci města. Vzpomínám, jak se během dvou hodin ze země pomalu zvedla mlha a objevilo se sluníčko.
Dopoledne jsem se šel ubytovat na koleje Technické univerzity v Košicích, kde jsem dostal pokoj, a poté se vrátil zpět do města. To už bylo hezky, tak jsem si vše prošel ještě jednou. Zbytek dne jsem pak strávil na konferenci. Když jsem z ní odcházel, byla už tma, takže jsem náměstí viděl i osvětlené. Druhý den ráno jsem se na konferenci vydal ještě jednou, přednesl jsem svůj příspěvek a o půl jedenácté se přes centrum vypravil naposledy, tentokrát zpět na autobusové nádraží.
Při cestě z Košic jsem zažil jediný incident, který se mi dosud se Student Agency stal – porouchal se autobus, takže jsme z města Ružomberok museli vlakem do Žiliny, odtud mezinárodním rychlíkem do Bohumína a teprve z něj do Brna. To byl zážitek. Student nám samozřejmě vrátil jízdné v plné výši.