Nevím proč mám zvláštní blok, co se týče měst, ve kterých se mluví německy. Ve Vídni jsem byl už dvakrát a stejně mám pocit, že se tam pořádně nevyznám. Jakoby mi to znemožňovala němčina, ale například Berlín si pamatuji lépe a v Budapešti jsem s maďarštinou, která je ještě nesrozumitelnější, také problém neměl. Nevím. Ve Vídni jsem byl každopádně v říjnu 2014 a chci dnes napsat o pár místech, které jsme navštívili.
budova parlamentu
Samozřejmě jsme z Brna jeli se Student Agency, který cestu zvládá levně asi za dvě hodiny. Už v 8 ráno jsme tak byli na místě a mohli se rovnou vydat do moderní části města, jejíž hlavní chloubou je Dunajská věž. My jsme ale první den neměli úplně nejlepší počasí, proto jsme to riskli a vrátili se sem až v neděli. A dobře jsme udělali. Toho dne svítilo sluníčko, takže jsme měli krásný výhled na Dunaj i město. V sobotu jsme namísto toho zamířili do historické části města, kde na nás čekala radnice, národní divadlo, budova parlamentu, náměstí hrdinů a ku příkladu katedrála sv. Štěpána. I sem jsme se ale kvůli lepšímu počasí vrátili druhý den.
V sobotu se vyjasnilo až odpoledne, kdy jsme se procházeli zahradami zámku Schönbrunn. Ten doporučuji navštívit a vylézt si také na kopec, ze kterého máte krásný výhled na zámek i okolí. Druhý den jsme se při čekání na autobus vydali ještě k paláci Belveder, který je také moc hezký, byť turisty ve Vídni spíše opomíjený.
Vzpomínám si, že ubytování jsme měli někde mimo centrum, ale u stanice metra. Na pokoji bylo jen umyvadlo, zato jsme dostali dobrou snídani. Večer jsme se chtěli někde najíst a museli si dát řízek, protože to bylo jediné, na čem jsme se s anglicky nemluvící obsluhou byli schopni domluvit. :)
Dunajská věž
Po nedělní opětovné návštěvě historické části města a také moderní čtvrti s vyhlídkou z Dunajské věže jsme se kromě paláce Belveder zastavili také v zábavním parku Prátr. To byla naše poslední, asi hodinová zastávka před cestou zpět do Brna. Bohužel jsme neměli dostatek času (a odvahy?) navštívit některou z atrakcí, a tak vám žádnou nevolnost popisovat nemohu.
Vídeň je hezké město, proto nechápu, proč mi prakticky nijak nepřirostlo k srdci. Mnohem víc mě zaujal třeba Berlín, o kterém vám povím příště.