Cestu napříč třemi evropskými zeměmi – Nizozemskem, Belgií a Lucemburskem – jsme opět plánovali několik měsíců dopředu. Našli jsme si místa, která chceme vidět, i parkování ve městech jako při cestě do Švýcarska. Opět jsme jeli autem, takže jediný rozdíl oproti Švýcarsku byl, že jsme si našli ubytování pouze na první tři noci a zbytek rezervovali až den předem, případně v daný den. Díky tomu jsme mohli program přizpůsobovat a na každém místě být kratší nebo delší dobu podle toho, jak moc se nám tam líbilo. Tento „trik“ nám také ušetřil nějaké peníze, protože ubytování den předem nebylo tak drahé a také jsme se z dovolené vrátili o den dřív, než jsme plánovali. Pokud se do Nizozemska, Belgie a Lucemburska vydáte autem, doporučuji vám to udělat právě takhle.
Ubytování jsme jako vždy hledali přes Booking.com. Na cestě nás nepotkaly žádné komplikace – dálniční známky v žádné zemi mimo ČR jsme nepotřebovali, ekologickou plaketu také ne. Cestou jsme si vždy našli nejlevnější benzinku, přičemž nejlevnější je benzín v ČR, poté v Lucembursku a Belgii. V Nizozemsku a Německu je nejdražší. S sebou jsme měli pouze pár desítek eur, jinak jsme všude platili kartou. Kartou bylo možné platit prakticky všude, ne vždy to ale šlo bezkontaktně.
Po cca 800km v autě jsme první den měli ubytování ve vesničce Harskamp nedaleko Naardenu, který byl první zastávkou na naší cestě. Ubytování bylo v rodinném stylu na poklidném místě, takže jsme si v podvečer městečko prošli a poprvé obdivovali nizozemskou architekturu, která je v něčem podobná té, co známe z Velké Británie, ale úplně odlišná od té naší.
Naarden – malebné městečko na ostrově
Pokud do Nizozemska pojedete, toto město rozhodně navštivte! Na internetu ho najdete zmiňované jen tak mimochodem a jako povinnost pro každého Čecha, neboť je zde pohřben Jan Amos Komenský a má tu i své muzeum a kapli, my ale po projetí celého západu Evropy hodnotíme Naarden jako jedno z nejzajímavějších míst. Viděli jsme totiž něco, co nám zbytek Nizozemska neukázal – městečko na ostrově protkané úzkými uličkami s typickou nizozemskou architekturou, které od zbytku světa oddělovaly hradby, příkopy a vodní kanály, které jsme nejprve museli přejít, abychom se ocitli v srdci města. Mně se právě ony kanály s dlouhou silnicí, po které autem smí jet pouze místní, líbily nejvíc.
V Naardenu je možné parkovat zdarma hned poblíž vjezdu do centra města. Tam jsme auto na základě doporučení turistických informací na internetu nechali i my a zbytek prohlídky absolvovali po svých. Jakmile jsme přešli vodní kanály a ocitli se ve městě, dýchla na nás ona naardenská jedinečnost. Jak už jsem psal, jiné, podobné místo už jsme neviděli. Uličkami města jsme kolem deváté hodiny ráno, kdy lidé zřejmě ještě spali, došli až ke kapli Jana Amose Komenského, kde je dvůr s pomníčkem uprostřed, u kterého jsme se vyfotili. Muzeum otevírá vždy až ve 12h, takže pokud ho chcete navštívit, nevstávejte tak brzy jako my. :) My se spokojili pouze s pomníkem a pokračovali dál až na druhou stranu města. Nakonec jsme centrum celé obešli a asi o dvě hodiny později se vydali zpět k autu. Návštěva Naardenu je tedy záležitost dopoledne, i když posadíte-li se v některé z místních kaváren, můžete tu času strávit více.
Naarden – pomník Jana Amose Komenského
Větrné mlýny v Zaanse Schans
Protože byl slunečný den, byli jsme nabiti energií, a tak jsme pokračovali v cestě. Vyráželi jsme tentokrát do Zaanse Schans, kde jsme se těšili na větrné mlýny, které jsou pro Nizozemsko tak typické. Už při příjezdu bylo jasné, že toto místo je mezi turisty mnohem oblíbenější než Naarden. Bylo tu totiž plné parkoviště a z autobusů vystupovali další a další lidé. Prostor v Zaanse Schans je ale velký, takže to ničemu nevadilo.
V Zaanse Schans je městečko, které můžete navštívit zcela zdarma, neplatí se žádné vstupné. Zdarma můžete jít také do výrobny sýrů a výrobny dřeváků. Teprve pokud byste chtěli vidět některý mlýn zevnitř, platili byste u každého vstupné. To my si ale odpustili, neboť nás později čekala ještě návštěva Kinderdijk – další oblasti Nizozemska plné mlýnů, kde za obdobné vstupné můžete navštívit dva mlýny. Zaanse Schans vás tedy bude stát pouze 10 Eur za parkování.
Městečko s větrnými mlýny v Zaanse Schans je opravdu zajímavé, takže zde jistě strávíte pár hodin. V našem případě to byly přibližně tři hodiny, během kterých jsme se nejen procházeli mezi mlýny, ale také se fotili ve velkých dřevácích, sledovali, jak se dnes dřeváky vyrábí, a viděli také něco s výroby sýrů. V Zaanse Schans to mají obecně dělané docela fikaně – neplatíte žádný vstup, potom se podíváte, jak se sýry vyrábí, pak každý sýr můžete ochutnávat, jak dlouho chcete, a nakonec jste v obřím obchodě se sýry, kde si je můžete koupit. Tato taktika zafungovala i na nás, a tak jsme z dovolené přivezli rodině ochutnat pravé holandské sýry. Stejně tak zde najdete nespočet obchodů se suvenýry, kde si můžete zakoupit malé větrné mlýny či krásné dřeváky. Mlýnům jsme neodolali, dřevákům naštěstí ano. :)
Mlýny v Zaanse Schans
Město Haag nás zklamalo
Protože jsme po návštěvě větrných mlýnů měli ještě pár hodin čas, rozhodli jsme se jet do města Haag, které jsme měli na programu až další dny po Amsterdamu. Město se zdálo, že nebude na dlouho. Už když jsme přijížděli, atmosféra byla opravdu zvláštní – všude samý komín, továrna, fabrika. Ve městě nás pak navigace ztratila, neboť si neuměla poradit s rozkopanými silnicemi. Po asi dvaceti minutách bloudění se nám ale podařilo zaparkovat v centru města v podzemním parkovišti.
Jakmile jsme z garáží vylezli, byli jsme uprostřed rušného a hlučného města se spoustou lidí. Kolem jezdili tramvaje a hromada aut, takže i přejít silnici byl nadlidský úkol. Nevzpomínám si, že bych někde viděl nějaký semafor pro chodce. Přesto jsme městu Haag museli dát šanci, neboť je to jedno z největších holandských měst. Nejprve jsme tedy prošli komplexem budov zvaným Binnenhof, ve kterém sídlí parlament a vláda. Ten jsme následně obešli kolem obrazárny Mauritshuis, až jsme došli k řece, odkud se nám naskytl typický pohled na město. Ten je sice pěkný, ale osobně jsem od něj čekal něco víc. Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít ani sídlo nizozemského panovníka, a tak jsme se vydali k paláci Noordeinde. Zde bylo turistů opravdu pomálu a není divu – cestou jsme museli překonat tankodrom v podobě rozkopané ulice se spoustou bahna a písku. A popravdě, ani ten palác nestál za to. Tady jsem svoji šanci, kterou jsem městu Haag dal, definitivně vzdal.
Cestou zpět k autu jsem se snažil město vnímat dále, ale všude to bylo prakticky stejné – hluk, spousta lidí a vše rozkopané či rozestavěné. Vezmu-li v potaz, jaký problém jsme měli s parkováním, říkal jsem si, zda to vůbec stálo za to. Jenže být v Nizozemsku a vůbec Haag nevidět, by byla škoda. Proto ani vám nebudu říkat, ať město nenavštěvujete. Každý je jiný a možná, že vám budou okolnosti přát více a bude se vám tam líbit. Třeba se rozhodnete navštívit park miniatur Madurodam, který my jsme oželeli, neboť jsme se později chystali do Mini Europe v Bruselu.
Jak už jste asi pochopili, pokud pojedete do Nizozemska, rozhodně si nenechte ujít Naarden a Zaanse Schans. Podle nás to opravdu byla dvě nejzajímavější místa, navíc vás nebudou stát prakticky nic. Naopak od Haagu toho moc nečekejte a možná vás mile překvapí. Nás závěrem tohoto dne čekalo ještě ubytování v Amsterdamu, kam jsme se z Haagu vydali.
Binnenhof – komplex budov se sídlem parlamentu a vlády v Haag