Zahrady Keukenhof jsme v rámci naší dovolené v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku vůbec neměli v plánu navštívit. Rozhodli jsme se pro ně až na místě, neboť jsme měli dostatek času a také nám je dříve doporučovalo několik známých.
Keukenhof plné tulipánů a dalších květin
První věc, kterou o Keukenhof musíte vědět, je, že jsou otevřené pouze tři měsíce v roce – cca od konce března do června. Pokud tedy budete v Nizozemsku v jiném období, bohužel máte smůlu. Za další pamatujte na to, že zahrady Keukenhof navštěvuje obrovské množství lidí. A jak by ne, vždyť jde o jednu z největších zahrad na světě, ve které uvidíte nejen pro Nizozemsko tolik typické tulipány, ale také spoustu dalších květin a dekorací včetně obřích brýlí, mlýnu, laviček pro zamilované, chodníků po vodě a dalších zajímavostí. Z tohoto důvodu je doporučeno, a já to na základě naší zkušenosti doporučuji také, zahrady Keukenhof navštívit brzo ráno – otevírá se v osm.
My jsme do Keukenhof vyjížděli o půl osmé ráno z hotelu v Amsterdamu a na parkoviště jsme přijeli pár minut po osmé. Už v tu dobu tam pár aut stálo, ale nejvíc nás dostala velikost parkoviště – svou velikostí připomíná letiště. Než jsme vůbec zaparkovali, ujeli jsme po něm asi dva kilometry.
Vstupné do Keukenhof stojí 18 Eur na osobu a za parkování zaplatíte 6 Eur. Nejde tedy úplně o nejlevnější záležitost. Další smutnou skutečností je fakt, že vydáte-li se do zahrad jako my na konci března, zdaleka ne všechny květiny budou už rozkvetlé. Mimo pavilony se tak často budete dívat pouze na zaseté zelené rostlinky, které potřebují ještě pár týdnů, aby se proměnily v barevnou krásu, na kterou lákají propagační fotografie. Bohužel žádnou slevu na vstupné nedostanete. Na druhou stranu možná právě kvůli tomu, že rozkvetlých květin ještě není tolik, si zahrady, obzvlášť v ranních hodinách, užijete bez zástupů a davů lidí, takže je třeba zvážit, co vám vyhovuje více.
Zahrady Keukenhof
Po osmé hodině ranní bylo v Keukenhof turistů skutečně málo, a tak jsme mohli chodit zcela volně a bez omezování se fotit jak s mlýnem, tak na vodě, lavičkách a také s pár tulipány zasetými v květináčích, které evidentně vykvetli někde jinde než venku, proto byly rychlejší než všechny ty zaseté uprostřed trávníků.
V zahradách jsou mimo květiny zaseté venku k vidění i ty uvnitř pavilonů. Těm se podařilo vykvést daleko dříve, a tak obzvlášť koncem března na vás v pavilonech čeká více krásy než pod širým nebem. Pavilonů je v zahradách několik, ale jejich otevírací doba se opět liší dle období, kdy zahrady navštívíte. Ne všechny pavilony tedy musí být nutně otevřené. Ale nebojte, tulipánů je uvnitř dost.
V zahradách Keukenhof jsme strávili cca tři hodiny, za které je bez problému stihnete obejít kolem dokola a vyfotit se, kdekoliv budete chtít. Na zahradách se mi nejvíce líbilo, že skutečně u každého záhonku máte cedulku s názvem květiny. Pokud se vám tedy některá zalíbí, přesně víte, jak se jmenuje, a můžete si ji později koupit.
Pokud se do Nizozemska chystáte v měsících, kdy jsou zahrady Keukenhof otevřené, rozhodně vám doporučuji jejich návštěvu. Jedná se o tolik unikátní zážitek, že i přes vysoké vstupné stojí za to. Podle mě byly tyto zahrady spolu s návštěvou Naarden, Zaanse Schans a Amsterdamem to nejlepší z Nizozemska.
Návštěva mlýnů v Kinderdijk
Od zahrad Keukenhof jsme se krátce před polednem dále vydali do Kinderdijk. Jde stejně jako v případě Zaanse Schans o další oblast Nizozemska plnou větrných mlýnů. Kinderdijk ovšem není tolik komerční, a tudíž ani turisticky atraktivní. To bylo znát už při našem příjezdu. Parkoviště bylo sice plné, ale to jen proto, že bylo podstatně menší.
A proč se tedy do Kinderdijk vydat, pokud jste jako my byli v Zaanse Schans? Kinderdijk namísto komerčního prostředí nabízí autentičnost. Prohlédnete si, jak to v mlýnech chodilo, jak se tam bydlelo, jak mlýn vlastně funguje a seznámíte se i s osudy rodiny, která v jednom z mlýnů žila. Pokud si koupíte vstupné, které stojí 8 Eur, budete moct vstoupit do dvou mlýnů a zhlédnout také asi desetiminutový film.
Popravdě nevím, zda vám návštěvu Kinderdijk doporučit. Pro mě byl zajímavý především první mlýn, ve kterém jsem vážně pochopil, jak funguje a jak se v něm kdysi žilo. Ten druhý už tolik zajímavý nebyl. Mlýny navíc mají jednu zásadní nevýhodu, a to, že jsou od parkoviště opravdu daleko. K tomu vzdálenějšímu jsme od parkoviště šli alespoň čtvrt hodiny tam a pak zase zpět. Co se týče filmu, ani ten mě zrovna nezaujal, byť zpracování bylo originální. Na filmu jsme dokonce byli sami, takže turisté se na něj zrovna nehrnou.
Zatímco zahrady Keukenhof bez debat doporučuji, v případě Kinderdijk jsem s doporučením trochu opatrnější. Zvlášť, pokud pojedete i do Zaanse Schans. Stavit se zde můžete, budete-li poblíž, ale nic velkého od toho nečekejte.
Kinderdijk
Žluté domky v Rotterdamu
Protože jsme téhož dne měli ještě dost času, rozhodli jsme se před cestou na hotel navštívit ještě Rotterdam. Auto jsme zaparkovali v podzemních garážích hned vedle žlutých domků Blaakse Bos, které patří zřejmě k nejzajímavější atrakci. My jsme se u domků vyfotili z venku a poté šli vnitřkem, kde už bylo i pár dalších turistů, obchod se suvenýry a také možnost za 3 Eura jít až dovnitř jednoho z domu. To jsme oželeli. Namísto toho jsme se vydali k řece, odkud byl po pár desítkách metrech vidět také moderní most Erasmusbrug spojující severní a jižní Rotterdam. Kdesi v dálce se tyčila také věž Euromast, ze které lze město vidět z výšky. Vzhledem k tomu, že ale nebylo nejlepší počasí a že jsme podobných vyhlídek navštívili už mnoho v daleko zajímavějších městech, jsme si věž Euromast odpustili. Mě zaujal ještě další most červené barvy připomínající tu, co všichni znají ze San Francisca.
Žluté domky v Rotterdamu
Co se týče Rotterdamu, určitě doporučuji se v něm zastavit. Samozřejmě s Amsterdamem se srovnávat nedá, ale na mě působil mnohem příjemnějším dojmem než Haag.