Archiv

detektivky

Detektivky jsou můj nejoblíbenější literární žánr. Hrozně jsem si oblíbil především Joa Nesbøho, recenze ale píši i na další knihy – jak detektivky, tak i knihy z oblasti osobního rozvoje.

Jo Nesbø – Nemesis

9. 6. 2013 2 minuty čtení literatura

nesbo_nemesisNež jsem se do čtení pustil, věděl jsem, že Nemesis je jedna z těch všeobecně známých a proslulých knih Joa Nesbøho a že se mi tedy bude líbit. A líbila, hodně! Jak si můžete přečíst v anotaci, na začátku je to bankovní loupež, při které dojde k vraždě. Jakoby však jeden případ nestačil, brzy do hry vstupuje také Harryho bývalá přítelkyně a její údajná sebevražda v době, kdy u ní byl Harry na večeři. Ten si však z onoho večera nic nepamatuje. To je slušný začátek, nemyslíte?

Jo Nesbø se v jednom z rozhovorů zmínil, že děj knihy Nemesis vymýšlel skoro rok. A tak není divu, že je to opravdu pecka a já vám ji mohu s klidným svědomím doporučit. Během vyšetřování se navíc stále dotýká také smrti Harryho kolegyně, která byla zavražděna v minulém dílu. Jo Nesbø nechal zodpovědnou osobu na svobodě, a zda i ta bude v Nemesis dopadena, to už si budete muset přečíst sami.

Návaznosti jednotlivých detektivek s Harrym Holem se nemusíte bát, hlavní zápletky s předchozími díly nijak nesouvisejí a zbytek autor natolik opakuje, že vše pochopíte. Podle Nemesis byl nedávno vytvořen také šestidílný rozhlasový seriál, který se momentálně vysílá a můj dojem z něj (poslouchal jsem jej až po přečtení knihy) je skvělý. Přesto – kniha je kniha, popisy situací, prostředí, nálad apod. rozhovory zkrátka nevyjádříte.

Jo Nesbø si velmi vyhrál i s úvodní scénou. Harry Hole v ní sleduje přepadení banky, pozoruje čas, a to odkudsi z povzdálí. Jakmile se přepadení blíží k závěru a jsou slyšet sirény policejních aut, začne opět kdesi zvonit telefon. Po chvíli se Harry ocitá ve svém bytě před videozáznamem z přepadení.

Nemesis přináší dvě dějové linie. Vyšetřuje se vražda zaměstnankyně banky a smrt Anny – Harryho bejvalky. Harry skutečnost, že u ní onoho večera byl, zatají, a tak se později sám stane hlavním podezřelým. A vše do sebe skvěle zapadá, v jistou chvíli není pochyb o tom, že vraždil sám Harry Hole. Zrovna tak se v knize objevuje několik dalších závěrů.

Jo Nesbø nás tedy v Nemesis stihne oklamat hned několikrát, přičemž Harry Hole nám oba případy, tak jak se opravdu staly, odvypráví v posledních kapitolách. Tato kniha je brilantní a já vám ji doporučuji. Jsem si jistý, že si Joa Nesbøho zamilujete tak jako já. A nezapomeňte mi dát vědět, jak se Nemesis líbila vám. :)

Jo Nesbø – Netopýr

10. 5. 2013 2 minuty čtení literatura

nesbo_netopyrNetopýr dočten. Knížka se mi opravdu hodně líbila už od začátku, Nesbøův styl vyprávění a hlavně jeho hlavní postavu, detektiva Harryho Holea, jsem si zamiloval. Detektiv má trochu problémy s alkoholem, má za sebou pár nepovedených vztahů, občas ztratí někoho blízkého, občas v noci nemůže spát a právě to se mi tolik líbí. Proč? Připomíná mi zkrátka obyčejného smrtelníka, je to literární postava, se kterou se v tom či tom můžu ztotožnit. Život není vždycky snadný, nekončí vždycky happyendem a Jo Nesbø to ví a tak také píše. A to mě zkrátka nadchlo.

Pojďme ale od začátku. Od Nesbøho jsem nejprve četl knihu Červenka nese smrt, Netopýr je mou druhou přečtenou knihou od něj. Přestože jde o první případ Harryho Holea, který dle ohlasů není tolik propracovaný v porovnání s ostatními díly, mně se líbil víc než již zmíněná kniha.

Vše začíná na letišti v Sydney, kam Harry přiletí, aby pomohl s vyšetřováním zavražděné norské dívky. Harry se postupně seznamuje s vyšetřovateli a lidmi v okolí zavražděné. Brzy také pozve jednu dívku na večeři. Do hry přichází hned několik podezřelých, někteří zakrátko zmizí, jiní se drží hodně dlouho. Příběh je navíc proplétán vyprávěním o historii Austrálie, které někdy je a někdy není podstatné pro samotný děj. Pokračovat ve čtení

Jo Nesbø – Červenka nese smrt

28. 4. 2013 2 minuty čtení literatura

nesbo_cervenka_nese_smrtNa stole mi leží kniha Netopýr – první holeovka norského autora detektivek Joa Nesbøho. Jo Nesbø ji v originále vydal už v roce 1997, na pulty českých knihkupectví přišla znovu v tomto roce a současnou dobu můžeme považovat za jakousi Nesbøvu éru. Letos v květnu u nás totiž vyjde ještě jeho kniha Švábi a na podzim, v listopadu, pak Levhart. V roce 2014 a 2015 je pak plánováno vydání dalších jeho knih. A tyto všechny mají něco společného – hlavní postavu, detektiva, který se jmenuje Harry Hole.

Na Nesbøho jsem narazil úplně náhodou – psal jsem PR článek o jeho knize Nemesis, tuším, a možná i dalších. Autor a jeho literatura mě natolik zaujaly, že jsem si ho vybavil i při předvánoční návštěvě knihkupectví, kde jsem spatřil jeho titul Sněhulák v angličtině (Snowman). A tak se stalo, že jsem se rozhodl si tohoto autora přečíst a začal jsem knihou Červenka nese smrt.

Červenka nese smrt má hodně dobré hodnocení, o poznání lepší než zmíněný Netopýr, což byla autorova první kniha s Harrym Holem, a tak si menší zisk kladných ohlasů může dovolit. Přesto se mi Netopýr prozatím líbí víc, i když jsem teprve ve třetině. Pokud se chcete lépe zorientovat, jak knihy vycházely, podívejte se sem. Teď už ovšem k samotné Července, její popis najdete zde. Pokračovat ve čtení

Agatha Christie – Hra na vraždu

30. 3. 2013 2 minuty čtení literatura

christie_hra_na_vrazduAbych to hned ze začátku řekl na rovinu, Agatha prostě ví, jak na mě. :) Jde o jednu z nejznámějších spisovatelek všech dob, o autorku mnoha kriminálních a detektivních příběhů. Poté, co jsem několik jejích knih viděl ve filmové podobě (David Suchet coby Hercule Poirot mě skutečně baví), jsem se konečně rozhodl k četbě. Šel jsem do knihovny (fakt!) a půjčil si titul Hra na vraždu. A byl jsem nadšen.

Agatha píše božsky, hned po první stránce jsem nedokázal přestat číst. Její styl na mě působí jednoduše a jasně, přesto jsou z jejích vět patrné bohaté vědomosti a slovní zásoba. Příběh konkrétně zmíněné knihy se rozjíždí v zásadě hned v prvních několika větách, kdy má Hercule Poirot neodkladný telefonát. Agatha Christie se vyjadřuje tak, aby se její vyprávění doslova hrnulo kupředu. To je jen několik mých postřehů z četby a důvodů, proč mě literatura tolik chytla.

Hra na vraždu je vůbec první knížka, kterou jsem od autorky četl. Do té doby jsem si nedokázal představit, jak píše spisovatelka s druhým nejvyšším počtem prodaných knih v historii. A když to teď vím, je to pro mě jako člověka, který zkoušel něco napsat tak, aby se to líbilo, naprosto nepochopitelné. Když ale pominu styl psaní, musím obdivovat i nápady a zápletky ne jednoho, ale hned desítek detektivních příběhů. A kroutit hlavou nad tím, jak je to geniální. Pokračovat ve čtení