Rubrika osobní rozvoj:

Jak dodržet novoroční předsevzetí

Leden je srandovní roční období – všichni začínají jíst zdravě, sportovat, podnikat a skoro nikomu to nevydrží déle než týden. Přitom psychická příprava u většiny probíhá už od poloviny prosince: „Prvního ledna přestanu kouřit,“ říká Pepíček, který už pět let kouří dvě krabičky cigaret denně. „Prvního začnu hubnout,“ mumlá Mařenka třicátého dvanáctý, její slova však zůstávají zaklíněná někde v ústech mezi kusy vánočního cukroví. Je vám to povědomé? A co takhle novoroční předsevzetí dodržet? Řeknu vám, jak na to.

Prvního ledna je pozdě

Tak za pravé: S novoročním předsevzetím se nezačíná na Nový rok, ale uznávám, že je to matoucí. Jak se dočtete třeba v knize Konec prokrastinace, vůle je jako sval – můžete ji posilovat, ale naložíte-li si příliš velkou váhu, sval to nevydrží a je po všem. A přesně tomu napomáháte, když jste nikdy nesportovali a najednou chcete běhat sto kilometrů denně (to není překlep). Proč si myslíte, že váš život se na Nový rok z ničeho nic změní? Že najednou budete všechno dělat jinak? To jen proto, že v kalendáři stojí 1. 1.? Opravdu?

Novoroční předsevzetí si promyslete začátkem prosince a s jeho plněním začněte nejméně dva tři týdny před Novým rokem. Tedy v polovině prosince. Ne, nedělám si srandu, to slovo „novoroční“ je tam na zmatení nepřítele. Budete mít dostatek času vytvořit si návyk a snadno si odpustíte případná selhání (čtrnáct dřepů místo patnácti). Prvního ledna už budete dostatečně aklimatizovaní a s činností začnete naplno, aniž byste se do ní museli nutit. Číst celý článek

Andrew Matthews – Následujte své srdce

nasledujte_sve_srdceProblém většiny dnešních lidí je v tom, že si neumějí užívat života. Kolikrát jste lidi slyšeli říkat:

  • „Trápím se, protože jsem sám.“
  • „Už nejsem sám, ale ten vztah není takový, jaký jsem si představoval.“
  • „Ta práce mě nebaví. A zítra tam musím zase.“
  • „Kdybych tak vyhrál milion, spousta věcí by se tím vyřešila a hned bych byl šťastnější.“

Lidi se neustále domnívají, že za půl roku, za rok, za pět let… bude líp, než je teď, protože už za sebou budou mít státnice, budou mít práci, budou mít rodinu… a tak dále. Jenže tak to není. Oni akorát celý život na něco čekají, až je jednoho dne v tom lepším případě srazí autobus (takže si nestihnou uvědomit, že si život neužili), nebo jim doktor řekne, že je čeká poslední rok života. Teprve pak jim dojde, kolik času promrhali a začnou žít naplno.

Hraji si na chytrého? Vůbec ne. Právě (a nejen) o tom je kniha Následujte své srdce od Andrewa Matthewse. Tento titul se zabývá osobním rozvojem a já bych ho přidal mezi povinnou četbu na základních školách. Proč? Aby lidé uměli žít.

Kniha vás už na pohled okouzlí ilustrací na obálce, přičemž podobně veselé a zábavné kresby vás budou provázet po celou dobu čtení, které je díky tomu příjemné a oddychové. Andrew Matthews píše stručným, jasným, přátelským a srozumitelným jazykem, kterým popisuje časté postoje k životu a na typických příkladech vysvětluje, co je na nich špatně. Kniha je doplněna citacemi i příklady ze života autora a nechybí ani ohlasy čtenářů z různých koutů světa.

Kdybych na knihu měl říct svůj názor v jediné větě, zněl by takhle: Je to kniha plná GENIÁLNÍCH MYŠLENEK, kterou si prostě musíte přečíst. Číst celý článek

Konec prokrastinace – zkuste to, funguje to!

konec_prokrastinaceDřív jsem hodně prokrastinoval. Šel jsem spát o půl třetí ráno, vstal v deset nebo půl jedenácté. Omrkl jsem internet, než jsem se nasnídal, bylo poledne. To už nemělo smysl nic dělat, přece bude za chvíli oběd. Tak jsem si pustil seriál. Pak byly tři a já už byl ze všeho toho odpočinku unavený. Pracovat jsem začínal otrávený tak v pět s tím, že většina lidí už je z práce doma. Nebyl jsem do toho zapálený a nepodával tak dobré výsledky. Programování večer nešlo nejhůř, ale většinou jsem si radši pustil film.

Dnes takhle promarněného času lituji. Kde jsem dnes mohl být, kdybych vstával v sedm a dělal věci naplno? Zacvičil si, dal si sprchu a dobrou snídani? Proč jsem už dávno chtěl ujet 100km na kole a udělal to teprve nedávno? Proč chci poslední dva měsíce vymyslet zápletku pro svou detektivku a pořád si říkám, že zítra s tím musím začít? Proč si myslím, že zítra / za měsíc / za rok bude můj život jinde a všechno bude jednodušší? Proč jsem s podnikáním naplno začal až minulý týden a ne před pár lety? Proč chci cestovat a místo přemýšlení o tom nedám batoh na záda a nejedu? Proč, proč, proč? Číst celý článek

Dávejte si cíle a dosáhnete čehokoliv

Nemám rád, když se říká, že každý může všechno. Myslím si, že to není pravda. V zásadě ale každý můžeme něco, jen musíme zjistit co a pak pro to něco udělat. Já se snažím dosáhnout menších i větších věcí úplně jednoduše – dávám si cíle. A pokud za nimi jdu, často se mi jich podaří dosáhnout. Číst celý článek

Nejvíc práce udělám dopoledne

Donedávna jsem hodně pracoval večer (mimochodem pro mě je večer cca od 22h do 2h ráno). Teď vím, že to byla chyba. Na chybách je jedna krásná věc – dokud je neuděláte, tak o nich většinou nevíte. Někdo by si řekl „byl jsem mladej a blbej“, ale tohle já si neříkám. Byl jsem chytrej, jen jsem dělal chyby, což je normální. Důležité je si je uvědomit a místo řečí se těch chyb zbavit. A já to udělal.

Pracovat večer podle mé definice večera jsem začal teprve až s nástupem na VŠ. Ono to k tomu vyloženě svádí – dopoledne, ale většinou odpoledne máte přednášky, takže kdy pracovat? No, večer. Jenže to má jednu zásadní nevýhodu. Večer jste unavení víc než ráno (pokud se cítíte unavení i ráno, pak neumíte kvalitně spát, ovšem to nic nemění na tom, že únava během dne roste – exponenciálně), takže ve vás všechny skvělé a úžasné nápady prostě nevykvetou. A to je problém. Nikoho nezajímá, jak dlouho pracujete a jak moc se snažíte. Svět zajímají jen výsledky vaší práce, proto musíte vždycky pracovat naplno. Třeba méně, ale naplno. Číst celý článek

Debordelizace hlavy je dobrá kniha, pomohla mi

toman_debordelizace_hlavyNikdy jsem nečetl žádnou knihu. Tedy… nikdy jsem nečetl žádnou knihu dobrovolně. Tedy… četl jsem dobrovolně Malýho prince, několikrát. Četl jsem všechny díly Pottera. A četl jsem Na západní frontě klid. Nic víc. Ale vždycky jsem si říkal, že až budu velkej, něco si přečtu. A tak jsem taky udělal.

Měl jsem děsnej bordel v hlavě, nevím, jestli to znáte. Nemohl jsem spát, pořád jsem řešil minulost, měl jsem depresi z různých věcí (mimochodem vždycky v tom jsou ženský). A tak jsem se svěřil jedné kouzelné víle a ona mi doporučila knihu. Jmenuje se Debordelizace hlavy (ta kniha, ne ta víla), a kdybych měl shrnout, o čem je, tak se věnuje osobnímu rozvoji. Jejím autorem je Ivo Toman, i o něm jsem si na internetu hodně přečetl včetně několika článků od něj. Koukal jsem taky na nedávný Hyde Park s ním a mluvil poněkud rozumně, i když ne vždy. Ale to není důležité, jeho kniha mě inspirovala a pomohla mi.

Debordelizace hlavy vám pomůže udělat si pořádek v hlavě, jak jinak. Utřídíte si myšlenky, a pokud tu knížku pochopíte, přestanete přemýšlet o blbostech a svoji životní energii budete věnovat do něčeho, co pro vás má nějaký význam. Tedy věcí, které můžete ovlivnit a mohou vám osobně něco přinést. Já tu knihu pochopil, i když mám před sebou velký kus cesty. Uvědomuju si, že v ní jsou psány pravdivé věci, a pokud se jimi budu řídit, bude mi líp a dotáhnu to v životě dál. Proto se tou knihou chci řídit a taky si přečíst knihy další. Číst celý článek

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Lubod dne 20.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dakujeme, pomohlo!

Petr Loukota dne 18.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, děkuji za komentář. Lístky na lanovku Aquille du Midi si koupíte až na místě. V sezóně je tam ale mnoho lidí, a právě proto jsem doporučoval udělat si předem rezervaci na konkrétní čas. Za tu se něco málo platí a lze provést zde.

Lubos dne 17.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobry, dakujeme, super clanok! O dva tyzdne sa chystame do Svajciarska a jeden den chceme stravit aj v Chamonix. Trochu tazsie sa mi orientuje v listkoch na Aquille du Midi. Pisete, ze odporucate rezervaciu vopred… Viete nam, prosim, poradit? Dakujem.

Marie dne 9.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Dobrý den,

myslím, že po přečtení zvážim také návštěvu Osla, a kdo ví, třeba budu mít se zvonkem Harryho větší štěstí…

Petr Loukota dne 3.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Chorina: Díky moc za hezký komentář, potěšil mě. :) Na zvonění na zvonek Harryho Holea nikdo nereagoval, takže byl Harry buď v terénu, nebo se minulého večera ponořil do Jima Beama. :)

Chorina dne 3.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Teda, díky za super stránku. :-)
Musel to být bezva výlet. Nejvíc by mě zajímalo, co se stalo, když jste zazvonili na zvonek s nápisem Harry Hole. :D
Zda se někdo ozval či byl zrovna v terénu a nic se nedělo. :-)
Bezva tipy, taky jsem fanda do „Holeovek“ a na mapě občas bádám, kde se zrovna děj odehrává… Jelikož si prostorově moc neumím dávat věci dohromady, pouze v jednom díle – Pentagramu, kde bylo pár zmínek o Praze, jsem jásala. :)
Mapku jdu prostudovat. Jinak palec hore!

Kristýna dne 5.3.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Skvěle jsem se pobavila. Škoda, že to bylo tak krátký… Ale díky. :)

Petr Loukota dne 21.6.2016 k článku Záloha a přesun mailů mezi schránkami

Petr: Dobrý den, nyní jsem zkoušel, že lze označit požadované složky a zvolit „Export all messages in the folder“. V počítači pak budete mít složky a v nich maily jako ve schránce. :)