Florencie je považovaná za další z malebných italských měst, které milovník cestování musí navštívit. Vlastně ani nevím, proč tomu tak je. Já mám s Florencií spojenou především knihu Inferno od Dana Browna. V každém případě jsme se i my do Florencie vydali a obdivováním tamní architektury a jedinečné atmosféry strávili celkem tři dny.
Cestujeme už jedině s pomocí Google Map
Do Florencie samozřejmě můžete letět z Prahy, my ale zvolili jízdu autobusem, která přes Brno, Vídeň a Benátky trvá asi 17 hodin. To je zhruba stejně jako do Londýna, ale vzhledem k přestupu ve Vídni to uteklo mnohem rychleji. Jízdenka každého navíc stála cca 1300 Kč, za které bychom letenku na konkrétní termín hledali obtížně.
Ve Florencii jsme měli objednaný hotel (klasicky přes Booking.com), který nás na 4 noci se snídaní stál něco málo přes 7000 Kč. Šlo o menší ubytovací zařízení s několika pokoji a sdílenou koupelnou, které vlastnil příjemný Ital. Kousek od hotelu byla pizzerie oceněná Trip Adviserem, takže o večeře bylo postaráno. Nedaleko byla i autobusová zastávka linky, která nás za pár minut dovezla přímo do centra města. Co se týče orientace v neznámém městě, využíváme už prakticky jen Google Mapy, které nám nachází trasu pěšky či s využitím MHD, kdykoliv potřebujeme. Do mapy si také ještě doma vždy uložím všechna místa, která chceme vidět, a pak už jen chodíme po tečkách. Takže kdybyste mě ve Florencii potkali, jistě bych neustále koukal do mobilu. :)
Originál sochy Davida jsme si odpustili
Po příjezdu do Florencie jsme měli půlden, který jsme využili návštěvou odlehlejších a „méně významných“ památek – začali jsme u San Marco Museum a pokračovali ke galerii dell’Accademia. Pokud se rozhodnete ji navštívit, uvidíte originál sochy Davida od Michelangela. Vím, že spousta lidí právě toto považuje za hlavní věc, kterou ve Florencie vidět, jenže… já na to umění zkrátka moc nejsem, a tak jsem se bohatě spokojil z kopií této sochy, kterou najdete před Palácem Vecchio. Galerii ale spousta turistů navštěvuje, čemuž odpovídají několikahodinové fronty. Ty ale můžete přeskočit, pokud si koupíte o něco dražší lístek od pouličních prodejců přímo před galerií.
Hned vedle galerie leží i další památky, třeba malebné náměstí Piazza della Santissima Annunziata, a o kousek dál také židovská synagoga, kterou jsme ale viděli jen přes plot. Mě osobně více zaujal kostel Santa Croce, který zaujme nejen svojí architekturou (připomínající křtitelnici a katedrálu Santa Maria del Fiore, kterou jsme navštívili později), ale také tím, že se uvnitř nachází hrobka již zmíněného Michelangela a Danteho Alighieriho. I tu lze tedy za pár eur vidět.
Od Santa Croce jsme první den pokračovali přímo k Palazzo Vecchio a spolu s davy turistů obdivovali onu sochu Davida. Po náročné cestě autobusem jsme toho ale první den už měli dost, a tak jsme ještě kolem krásného kostela Santa Maria Novella vydali na hotel kousek od vlakového nádraží. K tomuto kostelu, ale i k paláci jsme se ovšem vrátili následující dny.
pohled na Florencii z návrší Piazzale Michelangelo
Baptisterium San Giovanni, Giottova zvonice a katedrála Santa Maria del Fiore
Druhý den ráno jsme se od hotelu nechali městskou hromadnou dopravou dovést do centra, kousek od kostela San Lorenzo, a vydali se na prohlídku hlavních turistických atrakcí na náměstí Piazza del Duomo. To je poměrně malé, a tak zapomeňte na fotky s katedrálou. Místo toho si utíkejte koupit vstupenku, kterou potřebujete do křtitelnice, zvonice, hrobky, muzea a kopule. Jediné, kam vás pustí zdarma, je katedrála, do hrobky pod ní se ale bez lístku nedostanete. A co hůř, abyste se dostali do kopule, potřebujete ještě rezervaci na přesný den a čas. Na nás už zbylo posledních 30 lístků, a to až na následující podvečer (ano, dnešek už byl beznadějně vyprodaný), a tak jsme rezervaci v automatech udělali co nejrychleji. Lístek na všechny zmíněné atrakce stojí 15 Eur a platí dva dny. My měli opravdu štěstí – kopule byla za pár minut na další dva dny vyprodaná.
Se zakoupenou vstupenkou jsme se tedy nejprve vydali do křtitelnice San Giovanni a vzápětí do zvonice, kde jsme stáli asi půlhodinovou frontu. Přiznám se, že ani výšlap nahoru nebyl zrovna jednoduchý. Vzpomněl jsem si na lidi, co říkají, že začnou cestovat v 50, ať děti odrostou. :) Ze zvonice je krásný výhled na kopuli katedrály, ale i celou Florencii, byť velmi překáží všudypřítomné mříže.
Naší další zastávkou po poledni bylo muzeum Museo dell’Opera del Duomo. To jsme původně neměli v plánu navštívit, ale vstupenka platila také do něj. V muzeum najdete především originály soch katedrály, zvonice a křtitelnice, ve které jsou pouze kopie.
Ponte Vecchio a výhled na Florencii z Piazzale Michelangelo
Další místo, které ve Florencii určitě budete chtít navštívit, je Most zlatníků, neboli Ponte Vecchio. Ten vás mezi domy přenese přes řeku a dá vám ochutnat atmosféru původního zlatnictví. Kousek od mostu je také světoznámá Galleria degli Uffizi. Později jsme zjistili, že tato galerie vlastně leží hned vedle paláce Vecchio.
I když jsme přes Ponte Vecchio došli až k paláci Pitti a zahradám Boboli, jejich návštěvu jsme odložili na další dny. Místo toho jsme se za slunečného počasí a posilnění zmrzlinou vydali na kopec Piazzale Michelangelo, odkud je nádherný a nejznámější pohled na Florencii. Zde jsme také seděli a vychutnávali atmosféru až do večerních hodin a poté plní dojmů odjeli autobusem zpět na hotel. Návštěvu Piazzale Michelangelo vám rozhodně doporučuji, ovšem pozor – pokud pojedete autobusem, nezapomeňte si koupit a označit jízdenku. My jsme hned dvakrát potkali revizora a spousta turistů jízdenku neměla.
Ponte Vecchio – Most zlatníků
Free Walking Tour a návštěva katedrály, hrobky, kopule a Palazzo Vecchio
Další den jsme se probudili do deštivého počasí. Bylo zamračeno a sem tam poprchávalo. To nám ale nevadilo, protože jsme právě vcházeli do katedrály Santa Maria del Fiore a pár minut obdivovali její interiér. Protože jsem už spoustu katedrál viděl (i San Pietro ve Vatikánu), zaujala mě spíše hrobka pod katedrálou, do které se hrnuly davy turistů. Jelikož jsme byli jedni z prvních návštěvníků toho dne, největšímu náporu jsme se vyhnuli. V hrobce uvidíte pozůstatky původního kostela, jak vypadal před pozdější rekonstrukcí.
V 11 dopoledne jsme se vypravili na Free Walking Tour městem, která začínala u kostela Santa Maria Novella a trvala dvě hodiny. Takovou tour můžete absolvovat snad v každém městě na světě – stačí se dostavit na určené místo, kde na vás bude čekat průvodce a také další turisté, co se chtějí něco dozvědět. Celé je to zdarma, ovšem sluší se průvodci na konci prohlídky pár eur dát. Jednoduše googlujte „free walking tour“. Během prohlídky města jsme procházeli také ulicí Via Dei Neri kousek od Palazzo Vecchio, kde prý dělají nejvyhlášenější panini ve městě. Tak jsme se je také rozhodli vyzkoušet, což ovšem obnášelo vystát si zhruba půl hodinovou frontu, která se ani za dobu našeho čekání ne a ne zkrátit. Musím říct, že to bylo výborně investovaných 5 Eur. :)
Protože rezervaci do kopule katedrály jsme měli až na půl sedmou večer, rozhodli jsme se za 10 Eur navštívit muzeum v paláci Vecchio. V něm je k vidění nejen posmrtná maska Danteho Alighieriho, ale také Sál pěti set, který uvidíte i ve filmu Inferno – Tom Hanks pobíhá nad ním a obrazy se propadne žena, co ho pronásleduje. Výborná scéna, zvlášť poté, co jsme sál viděli na vlastní oči.
Půl sedmé bylo opravdu pozdě, a tak jsme se rozhodli zkusit štěstí a vydat se do kopule katedrály Santa Maria del Fiore dřív. A měli jsme štěstí, pustili nás. Smutné bohužel bylo, že mezi tím začalo dost pršet, a tak jsme se museli schovávat před deštěm. Z kopule je opět krásný výhled na Florencii jako ze zvonice, jen nevidíte kopuli, ale zvonici. :) Protože jsme kdysi šplhali do kopule baziliky San Pietro, St. Paul’s Cathedral a také na střechu Duomo di Milano, ani katedrála ve Florencii nesměla chybět.
pohled z kopule katedrály Santa Maria del Fiore
Palác Pitti a zahrady Boboli
Musím říct, že se mi Florencie moc líbila. Doporučuji zde strávit dva až tři dny – my zde byli polovinu soboty, celou neděli a pondělí a část středy. V úterý jsme se vydali na jednodenní výlet do Pisy a ve středu naopak pokračovali do Benátek. Co se ale Florencie týče, právě středu před odjezdem jsme věnovali návštěvě zahrad Boboli. Vstup normálně stojí 7 Eur, ale my vzhledem k dočasně vystavě platili 10. V zahradách je to pěkné, příjemnou procházkou jsme strávili asi dvě hodiny. Z pár míst je vidět také Santa Maria del Fiore a k vidění je i jeskyně Buontalenti Grotto, což je opět místo z filmu Inferno.
Možná by vás ještě mohlo zajímat srovnání Florencie s jinými italskými městy – Římem, Milánem, Veronou, Benátkami a Pisou. Řekl bych, že Florencie je hned po Římu město s největším počtem památek, takže si nezaslouží být opomenuto. Dokonce bych řekl, že je Řím trochu přeceňovaný, protože Florencie toho nabízí také mnoho.
Tak a to je pro dnešek opravdu vše. :)