Dřív jsem hodně prokrastinoval. Šel jsem spát o půl třetí ráno, vstal v deset nebo půl jedenácté. Omrkl jsem internet, než jsem se nasnídal, bylo poledne. To už nemělo smysl nic dělat, přece bude za chvíli oběd. Tak jsem si pustil seriál. Pak byly tři a já už byl ze všeho toho odpočinku unavený. Pracovat jsem začínal otrávený tak v pět s tím, že většina lidí už je z práce doma. Nebyl jsem do toho zapálený a nepodával tak dobré výsledky. Programování večer nešlo nejhůř, ale většinou jsem si radši pustil film.
Dnes takhle promarněného času lituji. Kde jsem dnes mohl být, kdybych vstával v sedm a dělal věci naplno? Zacvičil si, dal si sprchu a dobrou snídani? Proč jsem už dávno chtěl ujet 100km na kole a udělal to teprve nedávno? Proč chci poslední dva měsíce vymyslet zápletku pro svou detektivku a pořád si říkám, že zítra s tím musím začít? Proč si myslím, že zítra / za měsíc / za rok bude můj život jinde a všechno bude jednodušší? Proč jsem s podnikáním naplno začal až minulý týden a ne před pár lety? Proč chci cestovat a místo přemýšlení o tom nedám batoh na záda a nejedu? Proč, proč, proč?
Vaše osobní vize vám řekne proč
Osobní vize bude jedna z prvních věcí, kterou vám kniha Konec prokrastinace pomůže vytvořit. Na knihu jsem si vyhradil jeden celý den, pečlivě si ji přečetl, vypsal věty, které mě zaujaly, a zpracoval to, co se po mně chtělo. Když Petr Ludwig píše „sedněte si a napište si 20 vašich úspěchů“, tak si opravdu sedněte a napište 20 vašich úspěchů. Jinak z knihy budete mít den dva dobrý pocit, ale víc vám to nedá. Naopak využívání zmíněných nástrojů vám dá hodně.
Osobní vize mi každé ráno připomene, proč dělám, co dělám, proč to chci dělat, proč to má smysl, proč chci žít naplno. Objevují se v ní moje základní životní hodnoty, ale především myšlenky jako „Zatímco prokrastinuješ, tvůj život utíká“ nebo „Klíčem k dlouhodobé spokojenosti je prožít každý den naplno“. Což mě dokáže nakopnout a já chci pracovat, psát, sportovat, bavit se, užívat si.
Buzer-lístek vás naučí si poručit
Ale chtít nestačí. Občas se mi nechce z postele, nechce se mi nic dělat. A k tomu je buzer-lístek – jednoduchý nástroj, se kterým na sobě můžete pracovat. Mám v něm jen pár věcí jako „vstát před sedmou, udělat dvacet kliků, vypít sklenici čisté vody, napsat víc jak 900 znaků apod.“ a každý den si udělám zelenou nebo červenou tečku, zda jsem úkol splnil. Báječně jednoduché a přitom to člověka účinně vychovává. Včera večer před spaním jsem si napustil sklenici čisté vody, jen abych dodržel buzer-lístek! Najednou vím, proč ty věci dělám, a umím se přinutit je dělat. Dělám je po malých krůčcích a učím se odhadovat svoje síly – například s tím vstáváním před sedmou jsem prozatím přestřelil. :)
S todo-today nemusíte přemýšlet, co udělat dřív
Když jsem vstal a měl chuť a odhodlání něco dělat, stávalo se mi, že jsem se zacyklil. Říkal jsem si „ach jo, musím udělat to a ještě toto, jo a taky tohle a pak tamto“ a už jsem byl vysílený a otrávený, nevěděl jsem, čím začít, tak jsem nedělal nic. Teď si kvůli tomu každý večer nakreslím todo-today, jak mi poradila kniha Konec prokrastinace. Úkoly si zakroužkuji červeně, modře nebo zeleně dle důležitosti, propojím je šipkami podle jejich pořadí a přidám časy, od kdy do kdy je budu dělat. Zatím se mi osvědčily čtyři úkoly na den s hodinou až dvěma času na každý a mezi nimi půl až hodina pauza. Pak vše stíhám a zvládám.
Negativní vzpomínky nahraďte pozitivními
A už zbývalo jen zatočit s myšlenkou, že se mi v životě nedaří, nic mi nejde, nevychází, že mám smůlu na lidi, na vztahy, na všechno. Přitom to vlastně vůbec není pravda. Podle knížky jsem si napsal, co z mé minulosti mě štve, ale co pozitivního mi to přineslo. A když říkám napsal, tak jsem si to opravdu napsal! A uvědomil si, že se mi vlastně daří, jen jsem se moc soustředil na negativní minulost. Na flow-lístek si každý večer píšu tři pozitivní věci, které se mi každý den staly. Někdy je těžké je vymyslet, ale o to lepší je pak výsledek.
Co dodat? Kniha Konec prokrastinace funguje, a pokud se podle ní vydržím řídit delší dobu, mohla by mi radikálně zlepšit život – měl bych sílu dělat věci, které mě baví, skutečně naplno, s lepšími výsledky a cítil bych se lépe. Ty nástroje pomáhají, protože jsou jednoduché a já už nechci prokrastinovat, protože můj život nenávratně ubíhá. A pokud jste na tom podobně, tuhle knihu vám můžu s klidným svědomím doporučit.
A perlička na závěr. Kamarád mi nedávno řekl: „Musím napsat vedoucímu bakalářky. Potřebuji na to tak dva volný dny, abych se k tomu přinutil.“ A já mu odpověděl: „Kámo, ty si fakt musíš přečíst tu knížku Konec prokrastinace.“ :) Petrovi Ludwigovi tímto za tak skvělou a přínosnou knihu děkuji!