Návštěva národních parků Yosemite a Sequoia

18.8.2017 | cestování

V poslední článku ze západu USA jsem psal o tom, jak krásný je Yellowstone. Také jsem říkal, že cesta do tohoto národního parku je dost dlouhá, a tak se nabízí otázka, zda lze cestou zpět na západní pobřeží USA vidět něco zajímavého. A představte si, že ano. :)

Solné pláně Bonneville

Po noci strávené v městečku Idaho Falls jsme zamířili zpět do Salt Lake City, kde jsme původně plánovali strávit alespoň chvíli. Z časových důvodů jsme ale pokračovali v cestě a po marné snaze nalézt příjezdovou cestu k jezeru jsme za krásného slunečného dne dojeli až k solným pláním Bonneville. Ty poznáte jednoduše – všude je bílo, jakoby napadl sníh. Až na to, že sluníčko pálí jako o závod. Na solné pláně můžete za normálních okolností vjet autem a začít pořádný race, my ovšem měli smůlu, neboť zrovna v ten den probíhal oficiální, opravdový závod. Jeden z pořadatelů nám ale dovolil jet alespoň na okraj, abychom si udělali nějaké fotky i s autem.

Solné pláně Bonneville

Solné jezero Mono Lake

Solné pláně bylo to jediné, co jsme ten den viděli. A po noci strávené ve městě Elko nás další den čekalo pouze solné jezero Mono Lake a ubytování v Mammoth Lake. Jak říkám, z Yellowstonu je to opravdu daleko. :) I Mono Lake ale stálo za to vidět. Jde o poměrně velké jezero, u kterého zaparkujete za pár dolarů na menším parkovišti a vydáte se na krátkou procházku až k vodě, která je, nečekaně, slaná. A to pěkně. Když to ní strčíte prst, pomyslíte si, že takhle mazlavou vodu jste ještě neviděli. V podstatě stejný pocit, jako byste ruku dali do oleje. A co teprve ty skalní útvary všude okolo. Ty jsou také ze soli, až se to skoro ani nechce věřit. A takových krás je podél jezera Mono Lake poměrně dost. My u vody strávili přibližně hodinu a pořád bylo na co koukat.

Mono Lake

Deštivý Yosemite National Park a plno hor

Nevím, kolik deště bývá v parku Yosemite v jiných dnech a obdobích. Ale když jsme ho navštívili my, bylo poměrně deštivo. Na jedné z vyhlídek dokonce pršelo, takže jsme se schovávali v místním přístřešku. Ono se ale není čemu divit – Yosemite jsou z velké části obrovské hory, což jsme pocítili už při příjezdu do parku. Autem jsme se totiž museli nejprve vyšplhat klikatou silnicí mezi kopci, odkud byl ale perfektní výhled.

Jako první jsme zamířili k vodopádům Bridalveil Fall, což byla krásná, příjemná procházka lesem. I přes panující sychravé počasí ovšem vodopády vyschly, a tak jsme se spolu s dalšími návštěvníky kochali krásou útesu a padající proud vody si pouze představovali. Obdobně na tom byl i další vodopád, který jsme v národním parku Yosemite navštívili později.

To nejzajímavější, co jsme viděli, byli dvě vyhlídky – Tunnel View a Glacier Point. Vzpomínám se, že i když při příjezdu na Tunnel View začalo pršet, parkoviště bylo plné lidí a my měli problém vůbec zaparkovat. Obdobné to bylo i na Glacier Point, který nabízí krátkou procházku s mnoha menšími vyhlídkami. Všechny ale stojí za to, protější hory působí skutečně mohutně a obzvlášť si užijete především výhled na horu Half Dome, která celému pohledu dominuje.

Právě Glacier Point bylo tím místem, kde jsme kvůli dešti strávili pár desítek minut v dřevěné boudě, a po příchodu zpět do auta si museli pořádně zatopit. Možná si říkáte, zda to bylo vše, co jsme v Yosemite viděli. Ano, bylo. Mně osobně jeden den v tomto parku úplně stačil. Přírodní scenérie jsou sice úžasné, ale klimaticky v zásadě velmi podobné těm našim v Evropě. Samozřejmě pokud milujete přírodu, můžete se vydat na delší túru a být v Yosemite National Park déle.

Yosemite National Park – Glacier Point a Half Dome

V Sequoia National Park pozor na medvědy

Po noci strávené ve městě Merced a domluveném ubytování v Lindsay nás další den čekal národní park Sequoia. Ten své jméno získal kvůli stromům, které v tomto parku převládají. Těmi jsou samozřejmě sekvoje. Králem mezi sekvojemi je strom pojmenovaný General Sherman, ke kterému se také většina turistů vydává. A my pochopitelně také. Sherman je atraktivní proto, že jde o největší strom planety, co se objemu týče. Proto se u něj návštěvníci schází, fotí a proto se zde pořádají také krátké přednášky organizované správci parku. My si jednu takovou vyslechli.

Když už budete u generála, můžete se vydat na Congress Trail, který vás provede lesem tohoto národního parku a vezme vás i kolem stromu President Tree. Mě na tomto výletě nejvíc zaujala neustála hrozba napadení medvědem. V Sequoia National Park je totiž medvědů tolik, že vás ve všech průvodcích instruují, co dělat, abyste žádného nepotkali, a také jak se chovat, když už se tak stane. Tak co myslíte, potkali jsme medvěda? Ano, hned několik. Brzy jsme po cestě došli ke skupince lidí a zprvu nám nebylo jasné, proč nejdou dál. Teprve po chvíli nám to došlo. Pár desítek metrů před námi se proháněla medvědice s mláďaty a trvalo nějakou dobu, než jsme mohli bezpečně pokračovat v cestě. Ještě zajímavější to bylo na dalším trailu, tentokrát už nedaleko hory Moro Rock. Na parkovišti u Soldiers Loop Trail byly speciální kontejnery, do kterých jsme umístili veškeré jídlo, které jsme s sebou měli. Nic nesmělo zůstat v autě. Teprve potom jsme šli na túru, která nás kolem nádherných stromů a luk zavedla až do hustého lesa, kde jsme od protijdoucích dostali echo, že nedaleko odsud také spatřili medvěda. Poněkud nepříjemné na tomto výletě bylo, že jsme v lese byli téměř sami a na mnoho turistů jsme po cestě nenarazili.

Posledním místem, které jsme v Sequoia National Park hned po Tunnel Log, což je strom spadený přes cestu, kterým projíždí auta, navštívili, byla již zmíněná hora Moro Rock. Ta podle mého názoru byla nejhezčím místem parku. Mnoho nekonečných schodů vás totiž dostane až na vrchol skály, ze které je krásný výhled na všechny světové strany. Výhledu přidává i to, že dostat se až nahoru trvá pár desítek minut, během kterých si „za chvíli už tam musíme být“ řeknete asi stokrát. :)

Sequoia National Park – Moro Rock

Po náročném výšlapu už nás čekala pouze cesta na hotel. Ta stojí za zmínku proto, že jsme autem jeli asi hodinu z kopce, jedna zatáčka střídala druhou. Překvapilo mě, jak moc vysoko jsme byli. Několikrát jsme také potkali značku radící řidičům, aby brzdili motorem.

Líbí se vám tento článek? Dejte o něm vědět ostatním

Vaše přátele na sociálních sítích by to mohlo také zajímat.

Přečtěte si, co k článku napsali ostatní

K článku zatím nikdo nepřidal komentář. Buďte první!

Napište mi, jak se vám článek líbil

Váš komentář se zobrazí po schválení.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, česky nevím, ale našel jsem alespoň francouzskou výslovnost. :)

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Skvělé, díky moc za super článek! :)

Peter dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Čítam, že nepoznáte nikoho, kto bol na dne Canyonu, tak pripájam link na článok, ktorý som nedávno napísal. Boli sme v Canyone pred necelými 2 mesiacmi a dal som to dole a späť behom jedného dňa. Takže ak by to niekto chcel skúsiť, tu je pár rád.

svacina.vladimir dne 16.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den. Nikde nemohu najít, jak se to správně řekne česky: „Aiguille du Midi.“ Děkuji za odpověď. Zdraví, Svačina

Lubod dne 20.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dakujeme, pomohlo!

Petr Loukota dne 18.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, děkuji za komentář. Lístky na lanovku Aquille du Midi si koupíte až na místě. V sezóně je tam ale mnoho lidí, a právě proto jsem doporučoval udělat si předem rezervaci na konkrétní čas. Za tu se něco málo platí a lze provést zde.

Lubos dne 17.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobry, dakujeme, super clanok! O dva tyzdne sa chystame do Svajciarska a jeden den chceme stravit aj v Chamonix. Trochu tazsie sa mi orientuje v listkoch na Aquille du Midi. Pisete, ze odporucate rezervaciu vopred… Viete nam, prosim, poradit? Dakujem.

Marie dne 9.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Dobrý den,

myslím, že po přečtení zvážim také návštěvu Osla, a kdo ví, třeba budu mít se zvonkem Harryho větší štěstí…