Ještě než vám dovyprávím zážitky ze západu USA, pojďme se podívat na cestování po Evropě, které je nyní aktuálnější. Na konci března 2017 jsme totiž uskutečnili to, co jsem plánoval už dlouho – návštěvu kamaráda ve Švýcarsku a při té příležitosti tour hlavními turistickými místy Švýcarska. V tomto a následujících článcích bych vám rád řekl, co jsme viděli, abyste se případně mohli inspirovat a tuto krásnou, avšak drahou zemi navštívit také.
Důkladná příprava – plán cesty i ubytování jsme zařídili předem
Co se týkalo plánování, bylo docela rozsáhlé. Měli jsme přesný seznam míst, které chceme vidět, uložených v Google Maps v mobilu, podle kterého jsme chodili po městech. Jako navigace nám posloužila mobilní offline aplikace. Přes Booking.com jsme si asi 14 dní předem rezervovali také všechny hotely. Díky tomu jsme nic na místě hledat nemuseli, ale byli jsme vázáni noc strávit vždy na daném místě. Ubytování ve Švýcarsku stojí pro dvě osoby na noc se snídaní cca 2500Kč. Jednu noc jsme spali také ve Francii a jednu v Itálii, kde byly ceny o mnoho příjemnější – cca 1600Kč na noc. Předem jsme měli také koupenou dálniční známku po Švýcarsku, kde prodávají pouze roční a stojí 1100Kč. Koupit ji můžete na vybraných místech v Praze i jinde v republice. No a pak stačilo už jen zařídit pojištění, vyměnit peníze, natankovat a vyrazit.
Sankt Gallen – menší, klidné městečko se stejnojmennou katedrálou
Naši první zastávku jsme plánovali v městečku Sankt Gallen, kam se lidé jezdí dívat na katedrálu zdobící klidné centrum města. Z Prahy jsme vyjížděli v pátek ráno (a vraceli jsme se následující sobotu k večeru) a čekala nás toho dne dlouhá cesta – až do Lichtenštejnska se zastávkou právě v Sankt Gallen. Tam jsme po sedmi hodinách jízdy po českých, německých a nakonec švýcarských dálnicích byli asi ve tři odpoledne. Celkem bez problémů jsme na předem zjištěné adrese našli vytipované parkoviště, zaparkovali a vydali se na procházku městem. Mimochodem podzemní (občas nadzemní) parkoviště jsou ve Švýcarsku v každém městě. My jsme je měli vyhlídnuté předem, abychom ve městech nebloudili a také si vybrali nejnižší cenu. Hodina parkování ve Švýcarsku stojí obvykle cca 2CHF = 50Kč.
Jak jsem již zmínil, Sankt Gallen je město menší, proto jsme na něj měli jen asi dvě hodiny, které bohatě stačily. Město vůbec nepůsobí velkoměstským dojmem, právě naopak – ruchem a dopravou připomíná menší města v Česku. Co však v ČR nespatříte, je kopcovitá krajina, vysoké hory a s tím spojené domky v podhorském stylu a další nádhery, které jako celek tvoří jedinečnou atmosféru.
Ke katedrále to byl opravdu kousek, a tak jsme při obdivování města Sankt Gallen viděli to, proč jsme přijeli. Na větším prostoru se mimo nás kochalo pár dalších turistů. Navštívili jsme také nedaleké turistické centrum, kde je mimo internetu také řada informací o městě a dát si zde můžete například razítko katedrály do vlastního bloku. :)
Pokud pojedete do Švýcarska a budete mít Sankt Gallen poblíž, určitě se ve městě stavte. Město toho pro turisty nenabízí mnoho, ale katedrálu stojí za to vidět. Nám na prohlídku katedrály i uvnitř úplně stačila hodina a půl, a tak jsme brzy pokračovali v cestě. Při jízdě po dálnici směrem na jih se najednou mohutné, nízké mraky proměnily v modrou oblohu a sluníčko, které dodávalo okolním horám krásné barvy.
Lichtenštejnsko – malá země s nádhernými horami
Když už jsme byli tak blízko, proč se do Lichtenštejnska nepodívat, že? Z dálnice jsme sjeli směrem na západ a krátce projeli hlavním městem Vaduz, jehož návštěva nás čekala další den. Protože už byl večer, zbývalo nám dojet k hotelu, který jsme si s vizí skvělého zážitku rezervovali někde v horách, ve výšce 1400m nad mořem. Když jsem viděl ty kopce před námi, byla to nádhera. Ale jet tam autem? Nic jiného nám nezbývalo. Pěkně klikatou a prudkou silnicí jsme tedy jeli výš a výš, čímž se nám odkrýval výhled na protější hory ležící ve Švýcarsku. Bylo to krásné. Vždy, když jsme měli pocit, že už to výš nejde, jelo se ještě výš. Silnice byla čím dál prudší a také užší, až jsme na konci konečně projeli tunelem a ocitli se na druhé straně hor.
Věděli jsme, že naše ubytování bude v horách a že silnice v zimě není sjízdná. Přesto nás poslední úsek cesty vykolejil. Silnice byla maximálně pro jedno auto a táhla se kamsi do kopce ještě kilometr. Po chvíli váhání nám to nedalo, a tak jsem do hotelu zavolal, zda opravdu můžeme přijet autem až k němu. Bylo mi řečeno, že ano, neboť sníh už opadl. OK, jelo se. Po pár minutách stoupání jsme konečně spatřili hotel, který vypadat spíše jako chata v horách.
A tak se náš očekávaný zážitek naplnil. Na tuto cestu autem zřejmě nikdy nezapomeneme a rozhodně nezapomeneme ani na stmívání v kopcích, probouzení s výhledem na hory a především nádherný výhled na švýcarské hory při cestě zpět do hlavního města Lichtenštejnska. Však špičky hor a mraky válející se v údolí vidíte výše. Říkal jsem si, že je fajn, že i u nás v Evropě máme takové přírodní nádhery.