Posledně jsem začal povídaní o návštěvě Lichtenštejnska, a tak se dnes podívejme do hlavního města této maličké země. Do Vaduzu jsme sjížděli z šíleného kopce, od hotelu v horách, ve kterém jsme s vizí velkého zážitku prožili první noc naší cesty. A velký zážitek to tedy byl. Po cestě z kopce jsme měli menší problém s brzdami, které ani při přerušovaném brzdění tamní kopec nezvládaly. Ten výhled na sluncem zalité hory za to ale stál.
Vaduz – malé hlavní město velmi malé země
Když jsem říkal, že je Vaduz malé město, myslel jsem opravdu malé. Zapomeňte na tramvaje a už vůbec si nepředstavujte metro. Centrum města je tvořeno jednou hlavní, jednoproudovou silnicí, kolem které najdete většinu turisticky zajímavých míst. Autem jsme tedy opět nejprve vyrazili na předem vytipované parkoviště, na kterém bylo dokonce parkování v sobotu zdarma. Poté nás čekala asi hodinová procházka městem. Ta začala vycházkou k nedalekým vinicím, odkud byl i výhled na veřejnosti nepřístupný hrad a zámek Vaduz. Cestou zpět jsme pak procházeli kolem Poštovního muzea a turistického centra, až jsme se dostali k hlavním atrakcím – budově parlamentu na Peter-Kaiser-Platz a ke katedrále sv. Florina neboli Vaduz Cathedral. Zde sice bylo chvíli na co koukat, ale i tak naše návštěva města skončila velmi brzy.
Město Balzers a stejnojmenný hrad
Nedaleko hlavního města Vaduz leží město Balzers, ve kterém naleznete stejnojmenný hrad. Není proto divu, že právě sem směřovaly naše další kroky. I když jsme hrad našli prakticky náhodou, zastavili jsme na malém parkovišti a alespoň z dálky si hrad prohlédli a udělali několik fotek. Procházka k místnímu kostelu pak byla velmi krátká, avšak stejně jako všechna místa v Lichtenštejnsku i ve Švýcarsku nabízela výhled na kopce se špičky pokrytými sněhem. Něco, co v Česku nespatříte. A takové je to i kolem dálnic.
Krásný výhled na hory a jezero z parkoviště u dálnice
Švýcarsko je země proslulá čistými jezery, vysokými horami a spoustou přírodních krás, které se mnohdy vyskytnou i tam, kde byste je nečekali. I proto jsme během naší tour několikrát neplánovaně zastavovali, abychom se pokochali místní krásou. Jedno takové místo jsme objevili právě při cestě z Vaduzu k Rýnským vodopádům. Vedle dálnice leželo jezero a k dispozici bylo hned několik parkovišť, která umožňovala focení a nabízela parádní podívanou. Však posuďte sami. :)
Rýnské vodopády – ne zas tak malé vodopády
Jedna z turistických atrakcí, která se mi ve Švýcarsku moc líbila, byly Rýnské vodopády. Bylo to možná tím, že jsem si od nich po tom, co jsem viděl Niagarské vodopády, nic moc nesliboval. Na místě mě však vodopády překvapily svou mohutností a celkově pro turisty zajímavým prostředím.
Abyste se k vodopádům mohli vypravit, musíte si u pokladny koupit lístek, který stojí 5CHF. To vzhledem k tomu, co následně uvidíte a že parkování je zdarma, není nijak moc. Za tuto cenu by vás navíc měla loď přepravit na druhou stranu řeky, neboť tuto plavbu máte v ceně. V době, kdy jsme ale vodopády navštívili my, probíhala rekonstrukce, a tak loď vyplouvala pouze z protějšího břehu směrem k vodopádům. Škoda. Ani procházka kolem řeky a hradu nás ale nezklamala.
Pokud si myslíte, že vodopády uvidíte z hradeb, tak se pletete. Dolů k vodopádům musíte sjet výtahem, který je z části prosklený, a tak si jízdu užijete. Dole je pak několik cestiček, které vás navedou buď k několika vyhlídkám na vodopády (můžete stát nad nimi, nebo pod nimi), k přístavu, odkud obvykle odplouvá zmíněná loď, a také k vlakové stanici. Nejen zde, ale i na mnoha dalších místech ve Švýcarsku jsem si všiml, že tamní vlaky často projíždí skutečně zajímavou krajinou. Kdyby nebyly tak drahé, jistě by jízda napříč Švýcarskem také stála za to.
Jak už jsem řekl, Rýnské vodopády se nám moc líbily a jejich návštěvu vám rozhodně doporučuji. Jsou hned na severu Švýcarska, takže zřejmě jedno z prvních míst, kam pojedete. I když je na některých vyhlídkách trochu více lidí a především na té nad vodopády se špatně fotí, o vytoužený výhled rozhodně nepřijdete. Mně osobně se více líbilo pod vodopády, kde voda padá z výšky, tvoří se duha a vzhledem k mírnému větru cítíte i příjemný poryv vody padající na vás i všechny okolo. Atmosféra na místě je zkrátka výborná.
Prohlídku Rýnských vodopádů jsme toho dne skončili celkem brzy, a tak jsme už kolem šesté večery byli na hotelu. Tentokrát šlo o hotel v americkém stylu nedaleko Curychu, do kterého jsme měli namířeno následujícího dne.