Den 5.
Minule jsme dojeli až do města Egilsstaðir, a tak právě odtud jsme po další studené noci strávené v kempu ráno vyráželi. Protože jsme chtěli ještě nakoupit, čekali jsme do 10. hodiny dopoledne, než otevře první obchod (věřili byste tomu?). Mezitím jsme alespoň vzali naftu a zajeli omrknout nedaleký vodopád Fardagafoss.
Naší první opravdovou zastávkou toho dne byl ale vodopád Dettifoss. Jak už jsem zmiňoval v předchozích článcích, vzdálenosti se na východě ostrova zvětšovali, a tak jsme jeli dvě hodiny měsíční krajinou nikoho, kde nehrálo ani radio. Na rozdíl od jihovýchodu ostrova zde ale černou zem občas střídaly nízké zelené porosty, a tak krajina působila alespoň troch živě.
Jeli jsme podle navigace, a tak jsme k vodopádu přijeli na pravý břeh řeky, posledních 30 km po otřesné nezpevněné silnici. Dettifoss tu byl krásný a dalo se jít až k němu. Mělo to ale zádrhel – kousek měl být další vodopád, Selfoss. To bychom ale potřebovali být na druhé straně řeky. Sedli jsme tedy do auta a jeli. Trvalo nám to asi hodinu. Na druhé straně byl každopádně mohutný Dettifoss vidět z výšky, byla tam vyhlídka a procházková trasa i k vodopádu Selfoss. Z této strany to bylo turisticky zajímavější.
Pokračovat ve čtení