Měsíc Srpen 2017:

V Silicon Valley u sídla Facebooku a Googlu

 26.8.2017 |  cestování |  Petr Loukota

Naše měsíční cesta po západě USA se návštěvou národních parků Yosemite a Sequoia pomalu chýlila ke konci. Čekal nás v podstatě jen návrat do San Francisca a den volna, který jsme měli jako rezervu pro případ, že bychom se někde zdrželi. Cesta ze Sequoia National Park do hotelu v Oaklandu (toho stejného, ve kterém jsme strávili i prvních pár nocí po příletu) přitom vzala prakticky celý den. Přemýšleli jsme proto, jak bychom si cestu alespoň trochu zpříjemnili a pak nás to napadlo – stavíme se v Silicon Valley u sídla Facebooku a Googlu.

Facebook nemá žádné logo ani nápis

Sídla obou dvou firem jsou od sebe vzdálená asi půl hodiny cesty autem. My jsme se nejprve vypravili k Facebooku, který byl vzhledem k naší trase první na řadě. Plán byl samozřejmě jasný – omrknout budovy, trochu se projít po areálu a hlavně se vyfotit u obrovského nápisu Facebook.

Jeli jsme tehdy po dálnici s mnoha a mnoha pruhy, které jsou pro Ameriku typické. Jak jsme se ale blížili, z dálnice jsme sjeli a k samotnému sídlu už nás dovedly klidnější silnice. Hned jak jsme zahlédli budovy, bylo nám jasné, že sídlo Facebooku je obrovské. A také že ano. Kolem budov, které mají převážně světle modrou barvu, ale dalo by se říct, že září všemi barvami, které ovšem nijak nesouvisí s onou tmavou, “fejsbukovskou” modrou, se nachází jedno obrovské parkoviště. Vlastně objíždíte budovy dokola, což vám vezme alespoň deset minut, a pokud chcete, zaparkujete. To jsme při druhém kolečku udělali i my, protože nápis Facebook jsme ani na jedné z budov nenašli. Vylezli jsme tedy z auta a šli se zeptat nejbližšího kolemjdoucího. Řekl nám, že na rozdíl od Googlu Facebook žádné logo či nápis nemá, ale že turisté se fotí u obrovské cedule s palcem hned při příjezdu do areálu. OK.

Cedule se nachází u hlavní silnice, takže ji určitě nepřehlédnete. Mě nejvíc překvapilo, že u ní byl relativně klid – za cca 15 minut, co jsme se kochali, přišlo jen pár jednotek dalších nadšenců.

sídlo Facebooku

Číst celý článek

Návštěva národních parků Yosemite a Sequoia

 18.8.2017 |  cestování |  Petr Loukota

V poslední článku ze západu USA jsem psal o tom, jak krásný je Yellowstone. Také jsem říkal, že cesta do tohoto národního parku je dost dlouhá, a tak se nabízí otázka, zda lze cestou zpět na západní pobřeží USA vidět něco zajímavého. A představte si, že ano. :)

Solné pláně Bonneville

Po noci strávené v městečku Idaho Falls jsme zamířili zpět do Salt Lake City, kde jsme původně plánovali strávit alespoň chvíli. Z časových důvodů jsme ale pokračovali v cestě a po marné snaze nalézt příjezdovou cestu k jezeru jsme za krásného slunečného dne dojeli až k solným pláním Bonneville. Ty poznáte jednoduše – všude je bílo, jakoby napadl sníh. Až na to, že sluníčko pálí jako o závod. Na solné pláně můžete za normálních okolností vjet autem a začít pořádný race, my ovšem měli smůlu, neboť zrovna v ten den probíhal oficiální, opravdový závod. Jeden z pořadatelů nám ale dovolil jet alespoň na okraj, abychom si udělali nějaké fotky i s autem.

Solné pláně Bonneville

Solné jezero Mono Lake

Solné pláně bylo to jediné, co jsme ten den viděli. A po noci strávené ve městě Elko nás další den čekalo pouze solné jezero Mono Lake a ubytování v Mammoth Lake. Jak říkám, z Yellowstonu je to opravdu daleko. :) I Mono Lake ale stálo za to vidět. Jde o poměrně velké jezero, u kterého zaparkujete za pár dolarů na menším parkovišti a vydáte se na krátkou procházku až k vodě, která je, nečekaně, slaná. A to pěkně. Když to ní strčíte prst, pomyslíte si, že takhle mazlavou vodu jste ještě neviděli. V podstatě stejný pocit, jako byste ruku dali do oleje. A co teprve ty skalní útvary všude okolo. Ty jsou také ze soli, až se to skoro ani nechce věřit. A takových krás je podél jezera Mono Lake poměrně dost. My u vody strávili přibližně hodinu a pořád bylo na co koukat.

Mono Lake

Číst celý článek

Yellowstone – nejkrásnější park na západě USA

 16.8.2017 |  cestování |  Petr Loukota

Konečně se dostávám k nejzajímavějšímu národnímu parku, který jsme v USA navštívili. Těžko říct, proč ve mně zrovna Yellowstone zanechal takové vzpomínky. Možná je to tím, že po mnoha národních parcích, ve kterých panuje horké slunečné počasí a všude kolem je písek, byl Yellowstone něco úplně jiného. Teplota vzduchu s naším příjezdem na sever klesla o 15 stupňů a my poprvé potřebovali vytáhnout mikiny. Šlo ale také o onu jedinečnou pestrobarevnost, kterou Yellowstone oplývá, a samozřejmě hromadu gejzírů a doutnajících děr, ze kterých jde jasně cítit síra. Příležitost zažít něco takového člověk prostě nemá každý den.

Ubytování kolem Yellowstonu bývají plná

Jedna z nepříjemných věcí, které k Yellowstonu patří, je fakt, že je strašně daleko. Pokud poletíte na západ USA, ať už do San Francisca či do LA, pravděpodobně na tento národní park stejně jako mnoho dalších turistů nebudete mít čas. Zřejmě dojedete jen k Monument Valley a odtamtud už se budete vracet na západní pobřeží. Abyste si mohli dovolit jet až na server, potřebujete k tomu hned několik dní navíc. My do Yellowstonu jeli zhruba den a půl s tím, že nás cesta vedla přes Salt Lake City a také tři nové státy – Wyoming, Idaho a Montana. Zpět k pobřeží to pak bylo ještě horší, cesta trvala asi dva dny, ovšem vzali jsme to přes Yosemite Nation Park a Sequoia Nation Park. O těch ale zase příště.

Druhou odlišností oproti ostatním parkům je to, že u Yellowstonu je na poslední chvíli nemožné sehnat ubytování. Alespoň nám se to den předem nepodařilo, a tak jsme byli nuceni celý park projet až na sever a ubytovat se ve městě Gardiner. Vzpomínám si na to jako dnes. Jeli jsme krajinou, většinou lesem. Už se stmívalo, přesto jsme stále potkávali auta. Zanedlouho se na obloze objevil obrovský měsíc a my do města přijeli až za tmy. Cestou jsme ale (a ne naposled) viděli u silnice několik bizonů. Přestože v průvodci píší, že se od tohoto mohutného zvířete máte držet alespoň 100m, lidé si ho na mnohem kratší vzdálenost fotili. To jsme následující den udělali také. Přiznám se, že mít bizona pět metrů od auta a později kolem něj dokonce jít, není zrovna nejpříjemnější. :)

Mammoth Hot Springs

Číst celý článek

Byl jsem znovu v Londýně a chvíli žil jako místní

 2.8.2017 |  cestování |  Petr Loukota

Na začátku července jsem byl zase v Londýně, už potřetí. Po mé první, víkendové návštěvě s mým dědou jsem do světa vypustil video. Druhá, tentokrát týdenní dovolená si pak vyžádala obsáhlý článek s mnoha tipy, kam byste se mohli podívat, a psal jsem také o návštěvě Warner Bros., ve kterých se točil Harry Potter. Tak se dnes pojďme mrknout, co jsme viděli tentokrát. Půjde i o několik míst, na které se většina turistů nevypraví, zvlášť, jsou-li v Londýně poprvé.

Jak v Londýně ušetřit aneb sleva 2for1 na většinu atrakcí

Do Londýně jsme vyrazili v úterý večer, a protože jsme poprvé zvolili autobus, na místě jsme byli až ve středu v poledne. Osobně jsem byl šťastný, že nazpět letíme letadlem, protože 18h v autobuse bylo příliš. Na druhou stranu jsme zase zažili cestu vlakem Eurotunelem. Na té jsem nejvíc obdivoval, že i když jedete 30-40 minut pod mořem, pořád máte signál, mobilní data a internet. V Česku stačí vlézt do metra a jste offline.

V Londýně se dá během pěti dní ušetřit klidně 5000 Kč, a to na vstupech turistických atrakcí. Pokud si totiž zařídíte papírovou jízdenku u železnic, dostanete se na většinu nejzajímavějších atrakcí dva za cenu jednoho. Takže pokud například půjdete na London Eye čtyři, zaplatíte místo 100 liber jen 50 a ušetříte tak 1500 Kč. Obdobně jsou na tom i ostatní atrakce jako London Dungeon, Sea Life, St. Paul’s, Tower Bridge, Madam Thousand a další.

Jak to tedy funguje… Přijdete k okénku železnic (nikoliv metra) a budete chtít např. týdenní papírovou jízdenku, která se jmenuje Travel card. Ta stojí úplně stejně jako Oyster card a platí také ve stejných zónách (1 a 2), ale na rozdíl od Oysterky vám umožní získat právě slevu 2for1. Aby vám takovou Travel card udělali, budou od každé osoby chtít jednu fotografii v klasické velikosti na průkazku. Fotku si samozřejmě přivezte z Česka – stačí jakákoliv slušná kopie vytištěná barevně. Dále budete na každou atrakci potřebovat voucher s tím, že voucher platí vždy pro dvě osoby. Pokud tedy jdete čtyři, musíte si vouchery vytisknout dva (a místo čtyř vstupenek zaplatíte dvě). Vouchery jsou ke stažení zdarma, stačí si založit účet na těchto stránkách. Poté zvolíte, na jaké atrakce se chystáte, kolik vás bude a následně všechny vouchery vytisknete. U vstupu na danou atrakci se pak každá osoba prokáže papírovou Travel card a voucherem.

Slevu 2for1 opravdu doporučuji, nám ušetřili mnoho tisíc korun. Papírovou jízdenku jsme si zařídili hned po příjezdu na Victoria Street Station, kde nás RegioJet vysadil.

Návštěva Willesden Green

Jako první jsme vyrazili do londýnské čtvrti Willesden Green, kde přítelkyně 8 měsíců pracovala jako au-pair. Byl horký, slunečný den, a tak jsme se cestou stavili pro něco k pití v Sainsbury’s a už brzy došli až k domu, kde přítelkyně bydlela, a následně do nedalekého parku. Tam jsme potkali i současnou au-pair venčící psa, slovo dalo slovo a byli jsme pozvaní na návštěvu. Později jsme se vydali také ke kostelu, do kterého přítelkyně chodila na angličtinu.

Pro mě byla tato část výletu zajímavá v tom, že jsem mohl nahlédnout do toho, jak žijí místní, jak tráví volný čas, jak mluví – tak, že spíš zpívají. Když se zmíněná návštěva o tři dny později uskutečnila, viděl jsem obrovský anglický dům zevnitř a všední den Brita, Američanky a dvou kluků v pubertě. Při hovoru jsem si 100% uvědomil, co jsem věděl už dávno – Britové / Američani jsou k sobě mnohem otevřenější, upřímnější a přejícní než my, Češi. Když vám třeba řeknou, jak stráví léto, čekají od vás vřelou a nadšenou odpověď a pusu od ucha k uchu, jako to dělají oni. Když odpovíte jako Čech, budete za podivína. Přiznám se, že pro mě to byl nezvyk a pořád jsem se musel hlídat, že reaguji dostatečně včasně, energicky a optimisticky.

V Londýně jsme tentokrát bydleli v Inn London a ubytování na čtyři noci nás každého vyšlo na 2500 Kč. Bylo to levné i díky tomu, že jsme měli pokoj pro čtyři, a proto, že jsme se o snídaně a večeře starali sami z vlastních zásob. Číst celý článek

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, česky nevím, ale našel jsem alespoň francouzskou výslovnost. :)

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Skvělé, díky moc za super článek! :)

Peter dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Čítam, že nepoznáte nikoho, kto bol na dne Canyonu, tak pripájam link na článok, ktorý som nedávno napísal. Boli sme v Canyone pred necelými 2 mesiacmi a dal som to dole a späť behom jedného dňa. Takže ak by to niekto chcel skúsiť, tu je pár rád.

svacina.vladimir dne 16.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den. Nikde nemohu najít, jak se to správně řekne česky: “Aiguille du Midi.” Děkuji za odpověď. Zdraví, Svačina

Lubod dne 20.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dakujeme, pomohlo!

Petr Loukota dne 18.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, děkuji za komentář. Lístky na lanovku Aquille du Midi si koupíte až na místě. V sezóně je tam ale mnoho lidí, a právě proto jsem doporučoval udělat si předem rezervaci na konkrétní čas. Za tu se něco málo platí a lze provést zde.

Lubos dne 17.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobry, dakujeme, super clanok! O dva tyzdne sa chystame do Svajciarska a jeden den chceme stravit aj v Chamonix. Trochu tazsie sa mi orientuje v listkoch na Aquille du Midi. Pisete, ze odporucate rezervaciu vopred… Viete nam, prosim, poradit? Dakujem.

Marie dne 9.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Dobrý den,

myslím, že po přečtení zvážim také návštěvu Osla, a kdo ví, třeba budu mít se zvonkem Harryho větší štěstí…