Téma východ USA:

Boston aneb Jak to tehdy dopadlo v Americe

Už je to tři roky od doby, co jsem se vrátil z východního pobřeží USA. Strávil jsem tehdy týden v New Yorku, pak jsme si půjčili auto a jeli přes Atlantic City, Filadelfii a Washington k Niagarským vodopádům, odkud jsme se vydali navštívit ještě jedno město, a sice Boston. A právě o tom vám dnes chci povědět.

Nemohli jsme sehnat ubytování

Vzpomínám si, že jsme od Niagarských vodopádů vyjížděli v půl deváté ráno a k prvnímu hotelu do Bostonu dorazili až v půl osmé večer. Ano, říkám k prvnímu hotelu, protože právě v Bostonu jsme měli obrovský problém sehnat ubytování. Asi ve třetím hotelu nám řekli, že všechny hotely v okolí Bostonu jsou plné. Byli jsme tak nuceni vydat se po dálnici směr New York a ubytovali jsme se teprve až po 40km jízdy. Jinak cesta od vodopádů do Bostonu byla příjemná – chvíli posloucháte pokyny navigace a pak najedete na dálnici, po které pokračujete stovky kilometrů. V polovině se pak dálnice dělí, jedna část vede do New Yorku, druhá do Bostonu.

Boston Public Garden

Číst celý článek

Od Bílého domu k Niagarským vodopádům

Cesta z Washington, D.C. ubíhala rychle, bylo zajímavé sledovat, jak se krajina kolem nás postupně mění. Bylo opět slunečno a v USA v té době panovalo extrémní vedro. Na klimatizované auto si ale netrouflo. Namířeno jsme měli k Niagarským vodopádům, ovšem ještě se zastávkou v Pittsburghu, kde na soutoku dvou řek vzniká řeka Ohio. Toho dne večer jsme tedy dojeli až poblíž tohoto města a ubytovali se již standardně v Super 8. V jízdě už jen několik kilometrů jsme pak pokračovali druhý den po snídani.

V Pittsburghu nás mezi mrakodrapy často nemohla najít GPS, takže nám chvíli trvalo, než jsme soutok našli. U něj se nacházelo parkoviště, které sice nebylo nejlevnější, ale vyřešilo náš problém s parkováním ve městě. Soutok byl od nás jen pár desítek metrů, takže jsme se vydali po břehu jedné z řek, až jsme dorazili k obrovské fontáně a uviděli tu nádheru, kvůli které jsme přijeli. Na internetu naleznete spíše fotografie z druhé strany, my jsme však stáli přímo u soutoku „mezi dvěma žlutými mosty“. Na tomto místě jsme strávili asi dvě hodiny a mimo jiné si natočili také to, jak obojživelný automobil sjíždí ze silnice do řeky. Byl zde opravdu klid a lidí pomálu, krátce po poledni jsme se i my vydali dál na sever.

K Niagarským vodopádům jsme jeli přes město Erie, kde jsme přijeli až k jezeru Erie a po konzultaci s majiteli zaparkovali na parkovišti nějaké firmy. Poté jsme se pěšky vydali k jezeru, kde jsme však nic zvláštního neviděli, a tak jsme asi za hodinu pokračovali podél jezera k vodopádům. Bohužel ani po cestě nebylo nic vidět. Teprve až v Buffalu, když jsme přejížděli most, byl hezký výhled na opravdu hodně vody. K Super 8 jsme po klidných a oproti ostatním americkým silnicím úzkých cestách dojeli asi v půl osmé večer. Na recepci nám řekli, že Niagarské vodopády jsou asi 10 minut chůze, takže jsme se rovnou ubytovali na dvě noci, za asi 110 dolarů za pokoj za noc.

Číst celý článek

Co jsme za dva dny viděli ve Washington, D.C.

Do Washington, D.C. jsme se vydali z Filadelfie a čekal nás jeden odpočinkový den. Z motelu kousek od filadelfského letiště jsme přijeli na předměstí Washingtonu krátce po obědě a jako většina Američanů se nadlábli v místním McDonaldu. I když už jsme měli domluvené ubytování, nelíbila se nám jak čtvrť plná kriminálních ksichtů (nekecám), tak i špatná dostupnost metra. Podle navigace jsme tedy jeli k dalšímu Super 8 motelu, který byl vzdálený asi 8km od centra Washingtonu s metrem prakticky za rohem. Tam jsme se ubytovali na dvě noci, za asi 100 dolarů za pokoj za noc.

Číst celý článek

Odpoledne ve Filadelfii

Když jsme se ráno za oblačného počasí rozloučili s Atlantským oceánem, pokračovali jsme v našem cestování po USA a vydali se do Filadelfie. Cesta z Atlantic City netrvala dlouho, zabrala nám jen asi dvě tři hodiny. Celou dobu bylo zamračeno, naštěstí než jsme zaparkovali, udělalo se hezky.

Do Filadelfie jsme přijížděli přes Benjamin Franklin Bridge a po chvíli se ocitli někde poblíž Zvonu svobody. Najít místo k zaparkování však bylo nemožné, a tak jsme zamířili k Philadelphia Museum of Art. A pak zase zpět. A znovu. Jezdili jsme dokola tak dlouho, než nás zastavila policie. :)

Bylo to jako v Need for Speed: Most wanted. Za námi začal houkat obří policejní vůz s blikajícími majáčky. Zastavili jsme tedy na kraji silnice a počkali, než k nám policajt přijde. Rozhovor začínal nějak takhle:

On: „Are you OK?“
Já: „Yes.“
On:“ Are you lost?“
Já: „Yes.“

Následně nám vysvětlil, kde můžeme zaparkovat. Na závěr jsem se ještě omluvil za naši „zběsilou jízdu“ a vypravili jsme se do jedné z ulic. Tím to ale neskončilo. Zaparkovali jsme u něčeho, co vypadalo jako hydrant, a vydali se na obchůzku, jestli je potřeba zaplatit za parkování, případně jak a kde. Ušli jsme asi dvacet metrů a vtom už u našeho auta stál policajt a policistka a dávali nám pokutu. Doběhl jsem za nimi, ale jakákoliv snaha o vysvětlení byla marná, zvlášť když jsme si spletli hydrant s hnusnou železnou mašinou na zakoupení parkovacího lístku (stalo se vám to někdy?). Dostali jsme tedy pokutu cca 32 USD, která nám zajistila celodenní parkování (mimochodem celodenní parkování v centru Bostonu nás vyšlo dráž, takže pokuta byla vlastně výhra) a konečně se mohli vydat na prohlídku Filadelfie.

Za zmínku ještě stojí, že po odchodu policie za námi přišel nějaký místní (vypadal jako Morgan Freeman), a řekl, že jsme pokutu dostat neměli, když jsme „policii přistihli při činu“, a ochotně se nabídl, že vše zařídí. Zavolal na číslo uvedené na ticketu a pak nám na sebe dal kontakt a instrukce, že máme vše vysvětlit v autopůjčovně. No, nebudu vás napínat, pokutu jsme stejně zaplatili. :)

Číst celý článek

Jedeme do Atlantic City

Protože v Americe jsem byl už téměř před dvěma lety, chci své zážitky konečně dovyprávět, než některé detaily zapomenu. A dnes budu pokračovat návštěvou Atlantic City, kam jsme se vydali po šesti dnech strávených v New Yorku a celkem sedmi dnech pobytu v Americe.

Číst celý článek

Poslední dny v New Yorku – let helikoptérou, Brooklynský most a Metropolitní muzeum umění

Pátý den v New Yorku jsme se hned po ránu znovu vydali metrem číslo 1 do stanice South Ferry, která leží na jihu Manhattanu. Bylo krásné slunečné počasí, paprsky se odrážely od oken mrakodrapů. Z jižní části Manhattanu se, jak známo, táhne Brooklynský most a my se podél řeky vypravili právě k němu. Cestou jsme se však zastavili v NYC Downtown Manhattan Heliport.

Let helikoptérou je v New Yorku atrakce pro všechny, co během pár minut chtějí utratit pár tisíc korun. :) Nejlevnější let (15 minut) stojí cca 3500Kč, nejdražší (25 minut) cca 6500Kč. Let je možné si rezervovat předem, my jsme ale nic takového neudělali, takže jsme asi 45 minut čekali. Po vstupu nás uvítal personál a dal nám informace o tom, kolik lety stojí, jak jsou dlouhé a hlavně co uvidíme. Nejprve měl letět pouze děda, a to na 15 minut. Pak nám šéf řekl, že má volná místa v letu na 25 minut, a pokud poletíme oba, dá nám tento let za cenu patnáctiminutového. V tu chvíli nebylo o čem přemýšlet.

pohled z helikoptéry na jižní Manhattan

Číst celý článek

Video z New York City – nejznámější místa a let helikoptérou kolem Manhattanu

Pátý den v New Yorku stál opravdu zato. Vzali jsme totiž pěkný balík dolarů a během 25 minut ho roztočili. V helikoptéře. :) Líčení zážitků si ale nechám na příště. Článků bylo dost, všechny je najdete v rubrice cestování, dnes si dáme pauzu. Mám pro vás totiž video z naší návštěvy New Yorku (YouTube). Věřím, že vám zpestří některý z klidných, odpočinkových dnů.

Co uvidíte:

  • Na začátku je zachycen pohled na New York z nejvyššího mrakodrapu Rockefellerova centra.
  • Video pokračuje představením na ulici, která jsem v Americe běžná.
  • Následuje krátká vycházka Central Parkem.
  • Zažili jsme i cestu metrem s hudebním doprovodem.
  • Byli jsme u Sochy svobody.
  • Navštívili jsme Světové obchodní centrum, kde stojí nejvyšší mrakodrap západní polokoule a třetí nejvyšší mrakodrap světa.
  • Zavítali jsme na Times Square.
  • Odpočinuli jsme si ve Washington Square Parku.
  • A teď to nejlepší. Druhá polovina videa zachycuje Manhattan z helikoptéry, který jsme celý obletěli. Nenechte si ujít pohled z výšky na Sochu svobody, Hudson, Jersey City, East River, Central Park, Empire State Building a další.
  • Samozřejmě nechybí ani let těsně kolem zmíněného mrakodrapu One World Trade Center.
  • A vy to můžete zažít také. Přeji vám příjemný zážitek. :)

Další den v New Yorku – Times Square a byt, ve kterém bydleli Přátelé

Náš čtvrtý den v New Yorku jsme zahájili ranní návštěvou Times Square. Křižovatka Broadwaye a sedmé avenue leží na 42. Street. Na stanici metra, na které vystoupit, jsem narazil úplně náhodnou některý z předešlých dnů. Stanice jsou ovšem tak obrovské, že sahají přes více ulic, my vylezli prvním východem a ocitli se na 40. Street. Times Square jsme tedy viděli z dálky a s každým krokem nám bylo blíž. Kolem nás jezdily žluté taxíky a počtu reklamních ploch se nebylo možné dopočítat. Úplně vzadu se reklamy sunuly vzhůru, měnily se z jedné na druhou a já věděl, že to je ono. To je Times Square. :)

Time Square

Číst celý článek

Jižní Manhattan – Socha svobody, Broadway, Wall Street, World Trade Center

Třetí den v New Yorku jsme se vydali až na jih Manhattanu, měli jsme totiž namířeno k Soše svobody. Vyrazili jsme brzo ráno, avšak cesta metrem ze 175. street až na South Ferry trvala přes hodinu. Když jsme opustili stanici metra, svítilo sluníčko a mrakodrapy kolem nás se blýskaly. Na břehu řeky Hudson, který byl nedaleko, se procházelo několik turistů, poblíž stála policie a trajekt k Soše svobody, nad řekou létaly vyhlídkové helikoptéry. Socha v dálce vypadala děsně malá. :) Fronta na trajekt už po deváté hodině ráno byla dlouhá, čekali jsme asi čtvrt hodiny. Jakmile jsme prošli bezpečnostními prohlídkami, nic nám nebránilo nastoupit.

Na trajektu jsme podle rad z internetu zůstali v zadní části a dobře jsme udělali. Jakmile jsme odpluli od břehu, naskytl se nám fantastický pohled na jižní Manhattan – mrakodrapy včetně One World Trade Center se tyčily do výšky a v dálce se na nás usmíval Brooklyn Bridge. :) Výhled se s plujícím trajektem neustále měnil, a tak bylo co fotit. Socha svobody mezi tím vyrostla a právě její velikost mě tolik fascinovala. Už z dálky jsme viděli davy lidí čekající na trajekt zpět na Manhattan. Číst celý článek

New York City – 86. patro Empire State Building

V červenci je v New Yorku vedro, takže na procházky po Manhattanu si s sebou noste hodně pití. Cesta pátou avenue od Rockefeller center k Empire State Building, která se tyčí na 34. street, překvapivě netrvala dlouho. Špička Empire už z dálky vyčnívala a já nestíhal fotit. Okna mrakodrapu odrážela sluneční paprsky na všechny strany. Jako na mnoha místech v USA jsem se snažil vnímat atmosféru a užívat si ten okamžik, zaklonil jsem hlavu a koukal. „Jsem v New Yorku a stojím před Empire State Building,“ říkal jsem si. „Neuvěřitelné.“ Vzpomněl jsem si, jak Barney Stinson v HIMYM v nejvyšším (102.) patře balil holky. :) Zachvátil mě pocit štěstí.

Empire State Building – pohled na jižní Manhattan

Bylo asi půl druhé odpoledne tamějšího času a před vchodem do Empire State Building pochodovali černoši. Informovali nás, že i se vstupenkami City Pass, se kterými na atrakcích nemusíte čekat v běžných frontách, to vypadá minimálně na půl hodiny čekání, a nabídli nám za cca 10 USD další přednostní vstup. Odmítli jsme a vydali se dovnitř. Za rohem jsme odbočili vpravo, vyšli schody, uličky se klikatily. Personál nás nasměroval za dalšími držiteli City Pass, bylo jich hodně, stáli jsme. Za pár desítek minut jsme obdrželi sluchátka pro audio prohlídku (na vyhlídce se nachází čísla, která vždy stisknete, a sluchátko vám vypráví o tom, co právě vidíte) a přes bezpečnostní kontroly a dobrovolné focení šli k výtahům. Jeden z nich se s námi vyřítil do 82. patra a zbývaly 4 patra. Za dalších cca 20 dolarů jsme mohli jet až do 102., jelikož jsme ale šetřili na let helikoptérou kolem Manhattanu, spokojili jsme se „jen“ s 86. patrem. :) Číst celý článek

Mohly by vás zajímat také další články

Neodcházejte! Na další straně jsou také zajímavé články.

Přečtěte si, co lidé píší k mým dalším článkům

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, česky nevím, ale našel jsem alespoň francouzskou výslovnost. :)

Petr Loukota dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Skvělé, díky moc za super článek! :)

Peter dne 17.8.2017 k článku Jak jsem pohlédl na dno Grand Canyonu

Čítam, že nepoznáte nikoho, kto bol na dne Canyonu, tak pripájam link na článok, ktorý som nedávno napísal. Boli sme v Canyone pred necelými 2 mesiacmi a dal som to dole a späť behom jedného dňa. Takže ak by to niekto chcel skúsiť, tu je pár rád.

svacina.vladimir dne 16.8.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den. Nikde nemohu najít, jak se to správně řekne česky: „Aiguille du Midi.“ Děkuji za odpověď. Zdraví, Svačina

Lubod dne 20.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dakujeme, pomohlo!

Petr Loukota dne 18.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobrý den, děkuji za komentář. Lístky na lanovku Aquille du Midi si koupíte až na místě. V sezóně je tam ale mnoho lidí, a právě proto jsem doporučoval udělat si předem rezervaci na konkrétní čas. Za tu se něco málo platí a lze provést zde.

Lubos dne 17.7.2017 k článku Lanovkou z městečka Chamonix na Aiguille du Midi – výhled na Mont Blanc

Dobry, dakujeme, super clanok! O dva tyzdne sa chystame do Svajciarska a jeden den chceme stravit aj v Chamonix. Trochu tazsie sa mi orientuje v listkoch na Aquille du Midi. Pisete, ze odporucate rezervaciu vopred… Viete nam, prosim, poradit? Dakujem.

Marie dne 9.5.2017 k článku Harry Hole – po stopách slavného kriminalisty

Dobrý den,

myslím, že po přečtení zvážim také návštěvu Osla, a kdo ví, třeba budu mít se zvonkem Harryho větší štěstí…