Odpoledne u Grand Canyonu uteklo rychle a my nyní bydleli ve městě Kanab. Strávili jsme zde celkem tři noci, neboť na dva dny jsme měli naplánovanou návštěvu národního parku Zion. Ubytování v Kanab se hledalo fakt těžko – všechny hotely byly vyprodané. My měli jedno z posledních apartmá. Stálo 12000 Kč na tři noci, čímž si zasloužilo titul našeho nejdražšího ubytování na západě USA. I v Las Vegas bylo levněji.
Zion je nádherný, ale jen pro milovníky turistiky
Musím uznat, že ačkoliv mě Zion National Park moc nelákal, byl opravdu nádherný. Je jiný než všechny ostatní parky, co jsme v USA navštívili. Vypadá to v něm jako v pohádce. :)
V článku o Joshua National Park jsem říkal, že po národních parcích v USA se jezdí autem. O Zionu toto tak úplně neplatí. Část parku sice můžete projet autem, ale to jen proto, aby byl park průjezdný. Chcete-li vidět něco víc než scenérie ze silnice (které jsou ale také nádherné) budete muset auto zaparkovat a vydat se po svých.
Spousta trailů, dovezou vás k nim shuttle busy
Při vjezdu do parku jsme dostali mapu a zanedlouho zastavili u silnice kvůli první vyhlídce. Na tu vedl pár kilometrů dlouhý trail. Při něm jdete pískem, podél skal, po kamenech, po řetězech, přes most atp. Pokud nejste na turistiku, může vás to odradit. Výhled na hory v kombinaci s údolím posetým zelenými stromy ale rozhodně stojí za to.
Park Zion jsme projeli až na druhou stranu (cca 12km) a po dlouhém hledání nalezli místo k zaparkování. Potom jsme se vydali na jednu ze zastávek shuttle busů, které vás dovezou až k vámi vytouženému trailu.
Zion National Park
Angels landing – jedna z nejnebezpečnějších cest v USA
Kluci chtěli jít na Angels landing. OK. Já o to moc nestál, neboť jde nejen o nejnáročnější trasu v celém Zion National Park, ale je dokonce považována za jednu z nejnebezpečnějších v USA. I proto jsem došel jen po řetězy, kde jsem svůj výstup vzdal. Prudké stoupání a výhled na údolí pode mnou mi ale neunikly. Vypadalo to trochu jak v Pánovi prstenů (ten film mimochodem nemám vůbec rád, líbí se mi na něm snad jen ta příroda).
Den byl docela náročný, a to jsme druhý měli ještě před sebou. Tentokrát jsme si vybrali výšlap po řetězech do kaňonu, kterým kdysi zřejmě tekla voda. Místy mě znovu udivila nebezpečnost trasy – prostě se musíte držet, protože pod vámi je desítky metrů hluboká díra. Vzpomínám si, že jsem byl celý od písku. Chudák foťák.
K večeru jsme se vypravili ještě na úplně nejvzdálenější trail, který vede korytem řeky – chodíte vodou. K mému dalšímu překvapení zrovna zde bylo poměrně hodně lidí. Možná i proto, že část trasy je odpočinková a vede suchou rovnou asfaltkou.
Přemýšlím, co k národnímu parku Zion ještě dodat. Je opravdu krásný, a budete-li poblíž, určitě si ho autem projeďte. Pokud ho chcete navštívit více, potřebujete na to minimálně den, abyste absolvovali některé z túr. Naopak pokud nepatříte k lidem, co bezmezně milují přírodu a hlavně horskou turistiku, raději se do trailů nepouštějte. Jsou docela náročné a zajímavý výhled se vám naskytne pouze výměnou za poměrně dost nepohodlí.
Bryce Canyon – národní park ve výšce 2600m nad mořem
Třetí noc strávená ve městě Kanab zahájila den, ve kterém nás toho čekalo hodně – museli jsme jet asi dvě hodiny do národního parku Bryce Canyon, park si projít a pak jet zpět a ještě o kus dál do města Page. Bryce Canyon naštěstí nabízí jen pár hlavních vyhlídek a především trasu dnem kaňonu, která vám zabere přibližně dvě hodiny. Nešlo o nic extra náročného, zato krásy kolem nás bylo mnoho.
Vzpomínám si, že mě nejvíc fascinovala nadmořská výška, ve které se nacházela vyhlídka Inspiration Point. Šlo o 2600m nad mořem, přitom nikde jsme nejeli do kopce. Nechápal jsem to. Výhled na kaňon byl ale fantastický. Ne nadarmo se říká, že Bryce Canyon je jeden z nejfotogeničtějších národních parků v USA.
Kromě nadmořské výšky mě zarazilo ještě něco. Bryce Canyon je totiž stejně jako Grand Canyon zasazen v lese. Samotná díra má sice žlutou barvu, protože ji tvoří převážně písek a kdo ví, co ještě, ale jinak je všude kolem les, což vidíte i na této fotografii.
Bryce Canyon National Park – Inspiration Point
Inspiration Point byla první vyhlídka, kterou jsme navštívili. Před odjezdem jsme sice jeli ještě na některé menší vyhlídky, ale hlavní část dne tvořila procházka kaňonem, která nás klikatými písčitými cestičkami zavedla až na samotné dno kaňonu. Odtud jsme viděli, jak se písčitá nádhera pyšně tyčí nad námi. Často šlo skutečně spíše o žluté věže než kopce, neboť útvary zde rozhodně nemají tvar, který spatříte jen tak kdekoliv. Zajímavých bylo také několik tunelů z písku, kterými jsme dole v kaňonu procházeli. Ze dna zpět na vrchol kaňonu nás nakonec zavedla cestička, která vyústila až u vyhlídky Sunrise Point.
Bryce Canyon National Park
Bryce Canyon National Park je opravdu nádherný, hlavně dole. Já ho považuji za jeden z nejhezčích parků, co jsme v USA viděli, a děda říkal totéž. Park je jednoduše unikátní, má totiž obdobně jako Yellowstone, Monument Valley či Grand Canyon něco, co nikde jinde nespatříte.