Protože většina lidí létá na západ USA cca na tři týdny, typický trip po západním pobřeží Spojených států obvykle zahrnuje San Francisco a Los Angeles. My po západě cestovali týdny čtyři, a tak jsme si mohli dovolit jet z LA ještě trochu jižněji – do San Diega.
Skoro až v Mexiku
San Diego je město, ve kterém se každoročně koná Comic-Con. Proto ho znám a zřejmě i díky tomu jsem věděl, kde leží. Jde o úplný jih Kalifornie. Pokud byste se vydali ještě jižněji, skončili byste v Mexiku. Tam s autem z autopůjčovny mimochodem nesmíte a hlavně by vám ho, dle slov paní v American Tours, ukradli.
Hodně jsme rozmýšleli, zda ze San Francisca do LA jet kolem oceánu. Nakonec jsme jeli vnitrozemím, což byla nejrychlejší možnost. A dobře jsme udělali. Oceánu jsme si užili dost právě cestou do San Diega. Hned z kraje naší jízdy jsme se ale ještě v LA stavili na Long Beach podívat se na zaoceánský parník Queen Mary. Podívaná to byla slušná, panečku. V některých rysech lodi jsem úplně viděl Titanic, i když do něj má loď samozřejmě daleko.
Zastávka u Queen Mary byla pouze na pár minut, během kterých máte také parkování zdarma.
Měli jsme poznačeno, že v San Diegu je hned několik zajímavých míst. Kvůli pozdnímu výjezdu, zdržení na dálnici a nutnosti dojet zase o kus dál do hotelu jsme ale vybrali místo jen jedno.
Cabrillo National Monument nabízí výhled na oceán i San Diego
Tato oblast je zajímavá především svou polohou. Mrkněte, kde leží.
Když jsme na samotný cíp přijížděli, trochu nás vyděsila závora a informace o vojenském prostoru USA. Nakonec jsme ale dojeli až k parkovišti, kde jsme zaplatili, tuším, 10 USD za parkování.
Už při příjezdu jsme věděli, že výhled bude nádherný. I z auta byl vidět oceán po naší pravici a po levici San Diego. Na samotném vrcholu rekreace na vás čeká hned několik vyhlídek s tím, že celou oblast obejít a vše si užít trvá necelé dvě hodiny.
Vzpomínám si, že obdobně jako v Los Angeles ten den svítilo sluníčko. Nebe bylo modré všude, kam jsem se podíval, a sluneční paprsky do modra zbarvovaly také oceán. Ten výhled byl fantastický! A víte, co mě pobavilo nejvíc? Že jsme byli tak blízko hranici USA, že mi přišla SMS „Vítejte v Mexiku.“ Nechtějte vidět ty ceny…
Noc v Yucca Valley
Budete-li někdy přemýšlet, kde se ubytovat poblíž národního parku Joshua Tree, mohu vám doporučit Super 8 v Yucca Valley. Právě do něj jsme ze slunného San Diega už ve čtyři odpoledne spěchali. Ono se to nezdá, ale vzdálenosti na západě USA jsou opravdu velké. Vůbec není problém, abyste jeli autem 200km a za tu dobu potkali jen jednu vesnici o třech barácích. Jo a na mobilní signál můžete rovnou zapomenout… O tom vám povím víc v článku o Údolí smrti.
Po národních parcích v USA se jezdí autem
Myslím, že je potřeba si říct, jak vypadá národní park v USA. Možná si totiž stejně jako já kdysi představíte park jako u nás. Není tomu tak. Národní park je v Americe klidně i sto kilometrů velká oblast, po které jezdíte autem jako všude jinde. Teprve v rámci parku pak můžete zastavit a jít na túru (trail), ale nepředstavujte si národní park jen jako pěší cestičky. Jsou tam normální asfaltky a jezdí tam auta.
Do národního parku Joshua Tree jsme vyrazili hned druhý den ráno. Byl to náš první park, takže jsme nejprve zjistili, jak to funguje. Začátek parku poznáte podle kadibudky, kde si koupíte lístek a dostanete mapu parku. Zpravidla pak jezdíte podle této mapy, kde jsou veškeré vyhlídky a zajímavá místa dobře vyznačená. Mapa současně slouží jako jakýsi průvodce, ve kterém najdete třeba i to, jací živočichové v parku žijí a co dělat, když je potkáte. Zajímavé to bylo v Yellowstonu s medvědem. Jinak v Joshua Tree National Park žije 7 druhů pavouků, včetně škorpiónů… :)
Agresivní vosy
Je těžké si pamatovat, kde všude jsme v národním parku byli. Vím ale, že jsme na fotku zastavili u prvního stromu Joshua a že jsme také jeli na vyhlídku, kde varovali před agresivními vosami. Deset minut před příjezdem na místo jsme museli vypnout klimatizaci a zavřít okénka. Málem jsme se upekli. Naštěstí vos bylo pomálu a vyhlídka Keys View stála za to.
Dále vím, že jsme se byli projít u Skull Rock (skály ve tvaru lebky) a prošli jsme, tuším, i Baker Dam Trail. Přehrada byla samozřejmě vyschlá. Krátce před odjezdem jsme hledali také nejvyšší strom Joshua, který nebyl nijak značený, ale zhruba nám ho na mapě ukázal muž v návštěvnickém centru.
Celkem jsme v Joshua Tree National Park strávili několik hodin. Z parku jsme odjížděli kolem čtvrté odpoledne, protože cesta byla ještě dlouhá. A kam vedla? Kam jinam než do Las Vegas. :)